Knižní novinky května 2018

28.5.2018 / Další / Martina Klausová

Anna Matvejevová:  Ďatlovův průsmyk aneb Záhada devíti

Je to asi nejpodivnější příběh, který se na Urale ve 20. století odehrál. V únoru 1959 se skupinka studentů vedená Igorem Ďatlovem vydala do průsmyků drsného severního Uralu. Cesta probíhala poklidně, ale pak, během jednoho noclehu, již za tmy, došlo k něčemu hroznému, že to vyděsilo i ostřílené dobrodruhy. Nechali vše na místě a vyběhli do tmy.  Pátrací oddíly je později našly – nepřežil nikdo…jen stopy ve sněhu ukazovaly na lidi, plazící se ve sněhu. Dodnes není jasné, co se té mrazivé noci stalo. Román Anny Matvejevové vychází právě z těchto skutečných událostí a prolíná osudy devíti mrtvých studentů a současné hrdinky, pátrající po rozuzlení padesát let staré tragédie.

Jiří Padevět: Za dráty: Tábory v období 1938 - 1945 na území dnešní České republiky

Jiří Padevět se ve svých knihách systematicky věnuje mapování událostí a s nimi spojených míst během Druhé světové války na našich územích. Nový místopisný průvodce přibližuje čtenáři místa, na kterých zřídila nacistická okupační moc tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů či politických odpůrců z řad českých Němců. V knize je u řady táborů uveden seznam zemřelých či zavražděných vězňů a dostupné údaje o velitelích nebo dozorcích táborů. Kniha je doplněna řadou dosud nepublikovaných fotografií.

Klára Brůhová: Pražské vize

Letná s gigantickým průkopem od Vltavy až po Stromovku nebo most klenoucí se nad Nuselským údolím již před sto lety. Neuskutečněných projektů pro Prahu, smělých, často šokujících, ale někdy i překvapivě vizionářských, najdeme zejména na přelomu 19. a 20. století a na počátku první republiky plno. Klára Brůhová z nich vybírá ty nejvýznamnější, vizuálně výrazné nebo ve své době nejkontroverznější. Bohatou dobovou obrazovou dokumentaci doprovázejí výtvarné vizualizace.

Eva Hahnová:  Češi o Češích: Dnešní spory o dějiny

Proč se někteří z nás domnívají, že jsou příslušníky pomýleného a selhávajícího národa, zatímco jiní protestují proti přepisování dějin? Dnešní móda hanlivých stereotypů o Češích je součástí současných sporů o dějiny. Autorka Eva Hahnová provází čtenáře labyrintem dnešních českých sporů o dějiny a ukazuje, jak se na úkor informací o minulosti prodraly do popředí dávno tradované stereotypy. Kniha se zaměřuje na obrazy českého národa, obrození, Československa a významných osobností těchto etap. Vyvrací spekulace o jakémsi speciálním charakteru českého národa a otevírá cestu k pochopení, že Češi jsou obyčejným národem s rozmanitými tradicemi.

Hana Roguljič:  Norské děti

Román je inspirovan známým případem, kdy norský úřad pro ochranu dětí odebral děti české matcw. Norsko své děti chrání. Nedopustí, aby vyrůstaly ve strachu a ponížení. Proto se Barnevern dívá. Vidí očima úřednic a učitelek, očima sousedů a kohokoli z náhodných kolemjdoucích. Uzná-li, že nejste dobří rodiče, nahradí vás lepšími. Jana Sýkorová a její dvě malé dcery žijí v Norsku. Poté co rodinu opustil její švédský partner, zaměří Barnevern i ji. Když se Barnevern dívá, váš život se může změnit v thriller.

Andrew Michael Hurley: Samota

Samota je zlověstná a nebezpečná: místo na pobřeží Irského moře, které nese pečeť dávných dob a během staletí si vyžádalo stovky životů – zvířat i lidí. Písčiny na pobřeží jsou zrádné, příliv nenadálý, počasí věčně nevlídné. Právě do těchto končin přijíždí v sedmdesátých letech minulého století skupinka věřících z jedné londýnské farnosti v naději, že návštěva věkovité kaple napomůže zázraku a jeden z nich se uzdraví. Poutníci však v kraji rozhodně nejsou vítáni.

Všechno nejlepší. Tisíc čísel a dvacet let Salonu Práva

Sto nejživějších textů vybraných z tisíce čísel Salonu, kulturní a literární přílohy deníku Právo. Původní publicistika, eseje od Bělohradského, Kosíka nebo Přibáně. Tvorba českých spisovatelů Hakla, Stančíka, Bellové či Rudiše, texty z pozůstalosti Haška, Hrabala a Skácela. Rozhovory s Vaculíkem, Páralem nebo Updikem a Ferlinghettim. Texty bývalých exulantů i disidentů Hutky, Chramostové nebo Jirouse. Salon byl a je prostorem otevřeného dialogu a propojování témat.

Pavel Scheufler: Praha za císaře pána

Praha na sklonku monarchie ještě dýchá majestátní nostalgií starých časů, ale už se proměňuje v moderní metropoli. Na místě židovské čtvrti vznikají široké bulváry, na nádraží přijíždí první parní vlak z Vídně. Ještě nedávno se tu procházel císař pán se svou gardou, ale brzy dojde k vyhlášení republiky a mariánský sloup na Staroměstském náměstí se s rachotem rozbije o dlažbu. Tyto a další přelomové okamžiky, ale i všední dny Pražanů zachycují pozoruhodné fotografie v této knize, které vybral a doplnil texty vlastník rodinné sbírky starých fotografií Pavel Scheufler. Kniha je svědectvím o proměně hlavního města a také návodem, jak vidět fotografie tak, abychom slyšeli příběhy, jež nám vyprávějí.