Knižní novinky srpna 2018

27.8.2018 / Další / Martina Klausová

Romain Puértolas : Podivuhodná cesta fakíra, který uvízl ve skříni z IKEA 

Bláznivé dobrodružství Inda ze zapadlé vesnice, jenž se vypravil do Paříže, aby si v IKEA  koupil  pořádnou postel s hřeby.  S kouzelnickými rekvizitami a falešnou stoeurovkou chce všechno rychle vyřídit, a vrátit se domů do Indie, ale náhodou skončí zavřený ve skříni, která míří do Anglie. Bez dokladů a bez bot se fakír stává ilegálním uprchlíkem, podobně jako parta Súdánců, kteří se oproti tomu chtějí dostat do ráje, který pro ně Británie představuje, a k překročení hranic si vybrali právě kamión s jeho skříní. Absurdním humorem probleskuje tvrdá realita ilegálních migrantů, kteří jsou skutečnými dobrodruhy dneška.

Josef Formánek: Úsměvy smutných mužů 

Místy úsměvné, místy drsné zápisky z protialkoholní léčebny. Příběh čtyř pacientů, kteří se skamarádí při nelehkém úkolu zbavit se závislosti. To jim však při samotné léčbě nebrání zažívat humorné situace, které plynou z nenormálního soužití třiceti mužů na uzavřeném oddělení. Když spadnete na dno, nezbývá než se odrazit vzhůru.

Leila Slimani:  V lidožroutově zahradě

Román francouzsky píšící autorky s marockými kořeny Leily Slimani. Adele je mladá, krásná, úspěšná. Má zajímavou práci novinářky, milujícího manžela a roztomilého synka. Přesto je vyčerpaná, zničená, nešťastná. Zmítaná mezi neustálým strachem a chorobnou touhou po uznání, mezi vůlí vzepřít se nástrahám a slastí jim podlehnout, bloudí mezi pohodlím měšťáckého života, který potřebuje, ačkoli jím pohrdá, a obsesivní nezřízeností, která ji zraňuje.

Michael Dobbs: Hra králem

Druhý díl série  Dům z karet od Michaela Dobbse, podle které vznikl nejdříve britský seriál BBC a později veleúspěšná americká verze. Příběh bezskrupulózního politika, který míří úplně nejvýš – do křesla premiéra. Přestože je to vážený a alespoň navenek slušný člověk, za svým cílem jde přes mrtvoly. Takový souboj titánů Británie nezažila od sedmnáctého století, kdy vládu nad zemí převzal první parlament a Oliver Cromwell. Dům z karet patří k nejlepším politickým thrillerům historie.

Martin Schulze Wessel: Pražské jaro: Průlom do nového světa

Česká historiografie se roku 68 věnouje, dodnes však nedospěla k ucelené interpretaci. Nyní s ní přichází německý bohemista a rusista Martin Schulze Wessel. Ten ve své monografii na celospolečenské změny roku 1968 pohlíží jako na postupné tání totalitního režimu, který erodoval jednak kvůli československým reakcím na odhalení Stalinova kultu osobnosti, jednak v důsledku ekonomické krize, do níž se plánovaná ekonomika na přelomu 50. a 60. let dostala. Společenské změny konce 60. let Schulze Wessel vnímá v rovině politické, ekonomické i kulturní a právě v liberalizaci kulturního prostředí jako je literatura, film, divadlo vidí jednu z příčin skutečné revize socialismu v Československu. V tomto ohledu se výrazně liší od pokusů o revizi ve středovýchodní Evropě roku 1956.

Vladimír Kučera: Aby bylo jasno

Petr Pithart v předmluvě k této knize říká mimo jiné toto: „Píše pořád jaksi po žižkovsku. Kdo ví, starý Žižkov už je prý pryč, jakýsi nový vyrůstá a stojí to prý za to, ale zůstává tu cosi jako žižkovský pohled na Prahu, na svět… Co na srdci, to na jazyku…. Takže tedy: Toho čtěte, ten nelže a dobře píše. Jinak než ostatní. Jeho slova a jeho věty někdy až bolí. Jsou to totiž slova do mozku srdce a do srdce mozku – jestli to taky v sobě tak máte.“

Dějiny umění v českých zemích 800 – 2000

Kniha, která poprvé sleduje dějiny umění v Čechách a na Moravě v jednom knižním svazku.  Na téměř tisíci stranách zachycuje vývoj a proměny umělecké tvorby od Velké Moravy až po současnost. Zabývá se malířstvím, sochařstvím, architekturou, uměleckým řemeslem, fotografií i jinými druhy tvorby.  Osm set vybraných děl zasazuje do historických souvislostí jejich vzniku. Čtenářům představí nejvýznamnější umělecké výkony spojené s českým územím i nejvýraznější umělecké osobnosti, od mistra Theodorika a Petra Parléře přes tvůrce kubismu a meziválečné avantgardy až po Krištofa Kinteru, Federica Díaze a jiné současné umělce. Na knize se podílelo více než 30 autorů z Ústavu dějin umění  Akademie věd. 

Sylvie Plathová: Pod skleněným zvonem

Jediný román americké básnířky Sylvie Plathové z roku 1962. Vedle Salingerovy přelomové prózy „Kdo chytá v žitě“se dnes řadí k americké klasice. Dospívající vypravěčka Esther vstupuje do „velkého světa“, který jí ale zůstává cizí a přiměje ji až k rozhodnutí odejít ze života, realizovaném v sérii nezdařilých pokusů. Román proti sobě – či spíš vedle sebe – staví život a smrt, konformitu a sebedestruktivitu, „zdravý rozum“ a údajnou choromyslnost, témata tak typická pro 60. léta. Kniha vychází v překladu Tomáše Hrácha.