Knižní novinky září 2018

24.9.2018 / Další / Martina Klausová

Anna Cima: Probudím se na Šibuji

Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja. Čtivě a svěžím hovorovým jazykem napsaný román je o hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a o ošemetnosti splněného snu.

Peter Hoeg: Susanin efekt

Susan Svendsenová má jednu nevšední schopnost: umí kohokoliv přimět k tomu, aby jí vyzradil své nejsvětější tajemství a nejryzejší přání. Na cestě po Indii se jí to však nevyplatí a teď jí hrozí vězení (indické...). Pak ale od jistého vysoce postaveného člověka dostane nabídku, která jí může umožnit okamžitý návrat do Dánska.
Skandinávská kriminálka, jak má být, od Petera Hoega, jednoho z jejích knížat a autora slavného Citu slečny Smily pro sníh. Zde se však do tradičně temného žánru plného násilí a sexu míchá i politická fantasy a černý humor.

Markéta Šichtařová: Ukradený syn

Neuvěřitelný skutečný příběh, ve kterém se mísí organizovaný zločin, korupce, klientelismus, domácí násilí, nekompetentnost státních úředníků, nezájem institucí a střet kultur. Příběh ženy, která byla na základě falešných údajů na více než rok zavřena do psychiatrické léčebny, aby po propuštění zjistila, že jí úřady odebraly syna. Známá ekonomka a publicistka Markéta Šichtařová napsala příběh, z něhož mrazí: je až příliš snadné, aby se podobnou obětí systému stal kdokoli z nás… Předmluvu ke knize napsal významný český psychiatr Cyril Höschl.

Tomáš Smetánka: Podívám se na to ráno: Pražské jaro 1968 v tajných dokumentech ministerstva zahraničí USA

„ Podívám se na to ráno“, byla odpověď amerického prezidenta Lyndona B. Johnsona na setkání s ruským velvyslancem ve Washingtonu v předvečer okupace Československa v roce 1968. Výrok je zaznamenán v dokumentech amerického ministerstva zahraničí. Autor knihy Tomáš Smetánka se již více než dvě dekády věnuje se diplomacii, působil jako velvyslanec naší republiky v Jordánsku, Číně, Jižní Koreji nebo Indonésii. Díky jeho úsilí se ke čtenářům dostávají dokumenty odkrývající nejen diplomatické hry, ale i analýzy situace očima Američanů, reakce nejvyšších amerických kruhů na vpád ruských vojsk do Československa. Soubor obsahuje zpravodajské telegramy, koncepční pojednání, přepisy rozhovorů nebo zápisy ze schůzí, které z valné většiny ještě v češtině nevyšly.

Jaroslav Spurný: Jací jsme dnes

Kniha přináší osobní pohled na několik klíčových politických a hospodářských kauz, které ovlivnily život v České republice a její směřování v posledních 29 letech. Vedle faktů a hypotéz v ní nalezneme i osobní vzpomínky na setkání s jejich aktéry. Jaroslav Spurný  přibližuje  například příběhy bankéře Antonína Moravce a žalobce Libora Grygárka, setkáme se s kauzou nákupu Gripenů, s bankovními tunely, podivnými privatizacemi, s nepochopitelnou mocí společnosti ČEZ, s osudy Marka Dalíka, Renaty Vesecké i Jany Nagyové a mnoha dalších osob, které život v naší zemi ovlivňují do současnosti.

Woody Allen: Obhajoba šílencova

 „Opět jsem se pokusil spáchat sebevraždu. Tentokrát jsem si navlhčil nos a strčil jej do zástrčky. Naneštěstí nastal zkrat a pouze jsem vykopl ledničku. Stále posedlý myšlenkou na smrt, ustavičně přemítám. Jestlipak je posmrtný život? Pokud ano, rozmění mi tam dvacku?“  Kniha je souborným vydáním povídkového díla Woodyho Allena.

Naomi Aldermanová: Napětí

Jak by svět vypadal, kdyby se moc přesunula z rukou mužů do rukou žen? Kdyby po celém světě zavládl matriarchát a přestaly platit klasické genderové stereotypy? Odpovědi na tyto otázky dává spisovatelka Naomi Aldermanová ve svém posledním románu, mnohoznačném a barvitě psaném textu na pomezí sci-fi, dystopie a thrilleru, v němž je výchozí situace promyšlena do důsledků: ženy zneužívají své sexuality, muži se stávají oběťmi a radikálně se mění celkové paradigma a fungování společnosti.

Kazuo Ishiguro: Malíř pomíjivého světa 

Kniha čtenáře přivádí do Japonska po konci druhé světové války, kdy mnozí z těch, kteří zemi přivedli do zkázy, čelí historické změně a svému svědomí. Jedním z nich je i vypravěč, malíř Ono, věhlasný umělec, který své umění odevzdal do služeb válečného režimu. Ono nespáchá sebevraždu, jak to učinili mnozí jiní; namísto toho se pokouší ve své paměti zrekonstruovat svou životní cestu. Poté, co mu ve válce zemřela manželka a syn, mu totiž zbývá poslední úkol – provdat dceru, což se v poválečném Japonsku stále ještě neobejde bez důkladného prověřování rodinné historie. Jeho pohled do minulosti je ovšem zvláštní, slučuje se zde upřímné hledání pravdy a prozření se záměrnou manipulací, vytěsňováním a přetrvávajícím sebeklamem. Ishiguro nám skrze svého vypravěče pronikavě předvádí, jakými cestami se ubírá naše paměť a jak se ji snažíme prezentovat svému okolí, abychom si o sobě vytvořili „dobrý příběh“.