Protonová terapie v praxi

20.6.2016 / Další / Martina Klausová

Nulová dávka znamená zároveň i nulové riziko vzniku nežádoucího účinku

Kdyby to záleželo jen na lidech a jejich dojmech, povedou se o šetrnosti protonové terapie a jejích výhodách při léčbě nádorů nekonečné debaty. Naštěstí je tu fyzika a ta jasně dokazuje, proč protonové záření dokáže uchránit zdravé tkáně a orgány ležící v okolí nádoru.

Jak vysvětluje hlavní fyzik PTC Vladimír Vondráček: „Při ozařování nádorů je část energie vždy dodána i mimo vlastní cílovou oblast. Pro hluboko uložené nádory je zřejmé, že záření se musí k nádoru dostat skrz zdravou tkáň. V radioterapii je tedy vždy nutné vyvážit přínos dodání vysokých dávek, které dokáží zničit nádor a riziko vzniku nežádoucích účinků v okolních tkáních. Hlavní výhodou protonové radioterapie je právě minimální ozáření zdravých struktur v okolí cílového objemu. Pokročilé techniky fotonové radioterapie jsou schopné také ozářit příslušný cílový objem do patřičné dávky a zajistit tak kontrolu nad nádorem, ale nedokáží zamezit dodání dávky i do zdravých tkání v ozařované oblasti.“

Proto začali obhájci fotonové terapie používat zaklínadlo v podobě tzv. limitních dávek na kritické orgány, jde vlastně o „dohodu“, že připustíme nežádoucí ozáření životně důležitých orgánů.

„Musíme si uvědomit, že dodržení tzv. „limitní dávky“, které je spojeno až s 5%s rizikem vzniku nežádoucích účinků ve skutečnosti  znamená, že z tisíce takto ozářených pacientů se jich skoro padesát příslušného nežádoucího účinku skutečně dočká. A v Česku se ročně ozáří více než 20 000 pacientů. Navíc příslušné riziko roste s časem, tedy čím déle pacient po ozáření žije, tím je vyšší i pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků. Proton však dokáže ozářit nádor tak, že do příslušného kritického orgánu není dodána žádná dávka. A nulová dávka znamená zároveň i nulové riziko vzniku nežádoucích účinků. Žádný pacient ze sta se tedy těchto účinků nikdy nedočká“ upozorňuje fyzik.

Radioterapie je léčba, kdy každý jednotlivý případ vyžaduje individuální posouzení a pečlivé zhodnocení, jaký způsob ozáření je pro daného pacienta nejlepší. Rozhodování nesmí být ovlivněno tvrzením, že limitní dávka = bezpečná dávka. Toto tvrzení navíc neplatí, když k vyloučení rizika nežádoucího ozáření existuje bezpečnější a v Česku snadno dostupná léčba – protonová terapie.

proton