Strašák jménem makulární degenerace

17.4.2017 / Další / Martina Klausová

Nejčastější příčinou slepoty lidí po 55. roce je makulární degenerace. Postihuje centrální část oční sítnice tak zvanou makulu.
Sítnice zevnitř pokrývá oční stěnu a má funkci asi jako film ve fotoaparátu. Zachycuje obraz
a zrakovým nervem jej posílá do zrakových center v mozku. Zásobení sítnice kyslíkem zajišťují sítnicové cévy a právě jejich poruchy vedou k tak vážným potížím, jako je makulární degenerace.

Centrální část sítnice, makula, totiž umožňuje ostré vidění detailů. Na začátku makulární degenerace ztrácejí pacienti schopnost číst či rozeznávat tváře, postupem času nerozeznávají barvy, nedokáží přečíst ani velké titulky v novinách a v pokročilých stádiích se nemohou samostatně orientovat a pohybovat.

Makulární degenerace má dvě formy, suchou a vlhkou. Suchá forma je přítomna u 90% případů, ale pouze u 10% nemocných působí závažnější ztrátu zraku. Spočívá v zániku pigmentové vrstvy sítnice a fotoreceptorů s následným vznikem výpadu zorného pole a postupuje relativně pomalu. Vlhká forma se naopak vyskytuje u 10% pacientů, ale u 90% nemocných způsobí až ztrátu zraku. Jde o prorůstání novotvořených cév s cévnatky pod sítnicí, prosakování a následný otok sítnice. Dojde k odloučení a nezřídka ke krvácení pod sítnici. Průběh vlhké formy makulární degenerace je velmi rychlý a vede k praktické slepotě během několika měsíců.

Lze makulární degeneraci tedy vůbec léčit ?

Nejprve je tedy třeba rozlišit, zda se jedná o suchou či mokrou formou degenerace, určit typ i stádium onemocnění a následně stanovit optimální léčebný postup. U většiny případů vlhké formy degenerace je nový útvar centrální, tedy uprostřed oka, a proto nelze použít laser, který by poškodil funkční sítnici nad útvarem, a došlo by ke vzniku černé skvrny uprostřed zorného pole. Je tedy nutno užít metod, které navodí uzávěr novotvořených abnormálních cév a přitom šetří zrakové buňky sítnice. Mezi tyto metody patří fotodynamická léčba, při níž se opakovaně nitrožilně podá látka, která se nahromadí v novém útvaru a následně se užije laseru.

Další možností je tak zvaná léčba pomocí anti-VEGF, která spočívá v nitrooční injekci protilátky k růstovému faktoru, stimulujícímu růst nového útvaru. Tato látka je aplikována ve sterilním prostředí očního centra, injekce je bezbolestná a aplikuje se po místním znecitlivění oka kapkami. Léčba je pak opakována až na základě hodnocení vývoje nálezu v makule. Pacient je sledován po dobu 8 týdnů a poté je rozhodnuto, zda pro něho bude další injekce prospěšná.

Více se můžete dozvědět i ve vysílání Classic Praha. Poslouchejte každé pondělí ve 12:30 nebo ve středu v 18:30.

Více i na www.dr-rau.cz

Komerční článek