Česká operní rarita Pád Arkuna

8.10.2014 / Kulturní servis

Česká operní tvorba má vedle dostatečně známých lyrických, komických či realistických tváří také podoby monumentálně tragické. Právě takovou nabízí poslední scénické dílo Zdeňka Fibicha z roku 1900 složené ze samostatného prologu Helga a tříaktové opery Dargun. V opeře se působivě prolínají osobní příběhy nenaplněné lásky i divoké vášnivosti s historií pádu barbarského kultu pobaltských Slovanů pod náporem křesťanské misie. Dramaturgie díla a jeho velkolepý ráz nese společné rysy s tvorbou Richarda Wagnera – prvořadé nejsou historické či náboženské okolnosti děje, nýbrž symbolický střet protichůdných dramatických sil a lidských typů. Mezi nimi vyniká pohan Dargun, nemilosrdně jdoucí za vizí své moci a ovšem také nevyhnutelně připravující vlastní pád. 

Dílo jednoho z nejvýznamnějších českých romantických skladatelů bude v Národním divadle u příležitosti Roku české hudby scénicky uvedeno po více než osmdesáti letech. Do Opery Národního divadla se s Pádem Arkuna vrací dva tvůrci mimořádných operních zážitků minulých let – dirigent John Fiore a režisér Jiří Heřman.