Faust a Markéta v Brně na Výstavišti

1.12.2017 / Kulturní servis / Marek Šulc

Třetí premiéra operní sezony 2017/18 patří jedné z nejslavnějších francouzských oper - Faustovi a Markétě Charlese Gounoda. Rekonstrukce Janáčkova divadla otevřela pro operní soubor možnosti hrát v prostorách pro něj netradičních a o to více inspirativních. 

Tvůrčí dvojice režisér Jiří Heřman a šéfdirigent Marko Ivanović, která právě získala cenu Divadelních novin v kategorii Hudební inscenace 2017 za operu Láska na dálku, objevovala nové výrazové cesty v prostoru operou dosud nevyzkoušeném. Je jím pavilon P na brněnském výstavišti, který se pyšní hned několika nej – je to nejnovější, největší a nejmodernější multifunkční pavilon o rozměrech 200 x 80 metrů s pohodlným zázemím pro diváky u účinkující. 

Stejně jako v minulých inscenacích se mohou diváci těšit nejen na vynikající scénický koncept a režijní ztvárnění, čekají je rovněž mimořádné pěvecké výkony. Roli Markéty ztvární přední členka brněnského souboru Pavla Vykopalová spolu s naším již stálým hostem sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou. Po vynikajícím výkonu v roli Nemorina se tentokrát jako Faust představí španělský tenorista José Manuel v alternaci Lucianem Mastrem a jako Mefistofeles Jan Šťáva spolu s Davidem Nyklem a Ondrejem Mrázem. Inscenace bude mít v této sezoně pouze dva bloky - jeden v prosinci 2017 a druhý v květnu 2018. 

Máme nesmrtelnou duší? Kdož ví, ale ať tak či tak, někteří lidé byli vždy ochotni ji dát v sázku ve spolku s ďáblem. Například dr. Faust – jeho příběh je tu s námi po staletí v mnoha podobách. Od středověkých pověstí, přes barokní divadelní hry až po filozofickou verzi Johanna Wolfganga von Goetha. Ale i hudebních zpracování je bezpočet a jedním z nejslavnějších je Gounodova opera Faust a Markéta. Libretisté opery Jules Barbier a Michel Carré čerpali sice z Goethovy hry, nezpracovali ji však v celé její šíři. Vybrali část o Faustově setkání s nevinnou dívkou Markétou a tragických následcích jejich romantického vzplanutí. Hlavní hrdinkou se tak stává právě Markéta, jež také na rozdíl od Fausta dojde spasení a unikne moci ďábla. Faust, který měl premiéru roku 1859,  byl Gounodův první velký úspěch a založil jeho mezinárodní slávu. Možná i proto, že Gounod odložil filozofii stranou a dal ve svém díle prostor prostému příběhu o nevinné dívce Markétce a tragických následcích jejího milostného vzplanutí. A protože jeho verze lidství v sobě nese nesmírnou sílu a víru, skrze které je Markétka spasena. Opera existuje v několika verzích, původní podoba měla texty místo recitativů, ty však Gounod záhy dopracoval pro uvedení v Německu. Verze, která se dnes běžné uvádí, vychází z podoby pro pařížskou Opéra z roku 1869.