Klavírní festival Rudolfa Firkušného 2019

20.3.2019 / Kulturní servis / Marek Šulc

Sedmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného přinese mezi 17. a 23. listopadem pětici prvotřídních klavíristů. Z hvězd světových pódií se diváci mohou těšit na recitál skvělého Jevgenije Kissina či Marc-André Hamelina. Vůbec poprvé se českému publiku představí mladá italská klavíristka Beatrice Rana, již časopis Gramophone v lednu tohoto roku zařadil mezi pět klavíristů nové „zlaté éry“. Dle tohoto hodnocení tak stojí po boku Daniila Trifonova či Yuji Wang. Zástupcem domácí scény bude Jan Bartoš a milovníci jazzu se mohou těšit na oceněními ověnčeného klavíristu Aarona Diehla, který vystoupí se svým triem. 

Beatrice Rana

Fryderyk Chopin: Etudy op. 25, Isaac Albéniz:  Iberia 3. díl, Igor Stravinskij: Tři části z Petrušky 

Hvězda této mladé italské klavíristky strmě stoupá. V roce 2013 si odnesla stříbrnou medaili i cenu publika z prestižní americké Van Cliburnovy soutěže. Dva roky před tím, ve věku osmnácti let, zvítězila v Montrealu. „Jakmile vyhrajete klavírní soutěž, ta opravdová teprve začíná,“ uvedla v rozhovoru pro americký deník Star-Telegram.

Marc-André Hamelin 

Alexander Skrjabin: Fantazie h moll op. 28, Sergej Prokofjev: Sarkasmy op. 17, Samuil Feinberg: Klavírní sonáta č. 3 op. 3, Franz Schubert: Klavírní sonáta č. 21 B dur D 960

Kanaďan Marc-André Hamelin se mezi pianisty těší výsadnímu postavení. „Je převtělením předválečných virtuózů, kteří si komponovali vlastní kusy a notoricky známé skladby se nebáli ozdobit, aby je udělali ještě obtížnějšími,“ napsal britský deník The Telegraph v recenzi na Hamelinův recitál v slavné londýnské Wigmore Hall. „Podle všeho si k srdci bere Rachmaninovo doporučení, aby se klavírista při hře vyvaroval jakýchkoliv grimas. Ale přesto, jeho hra je na míle vzdálená chladnosti,“ charakterizuje The Telegraph. 

Jan Bartoš 

Miloslav Kabeláč: Osm preludií, Arnold Schönberg: Šest malých klavírních kusů op. 19, Ludwig van Beethoven: Klavírní sonáta č. 23 f moll op. 57 „Appassionata“, Robert Schumann: Fantasie C dur op. 17, Fryderyk Chopin: Barkarola Fis dur op. 60

„Je jedním z mých nejpůsobivějších a nejzajímavějších mladých kolegů,“ prohlašuje klavírista Alfred Brendel, u kterého Jan Bartoš studoval soukromě v Londýně. 

Janu Bartošovi se dostalo skvělého vzdělání – byl posledním žákem Ivana Moravce, studoval
u Martina Ballýho, Miroslava Langera, celou řadu zkušeností získal také v zahraniční – vedle již zmíněného Alfreda Brendela to byla konzervatoř v Amsterdamu, byl stipendistou Manhattan School of Music v New Yorku a postgraduální studia ve Spojených státech zakončil na univerzitě v Cincinnati. Během amerických studií také zvítězil ve třech soutěžích v New Yorku a vystoupil v Carnegie Hall. Tamtéž se intenzivně věnoval komorní hudbě pod vedením Roberta Manna ze slavného smyčcového kvarteta Juilliard či Lawrence Duttona z neméně proslulého Emerson String Quartet.

Aaron Diehl Trio

Pianista Aaron Diehl se navzdory mladému věku v uplynulých patnácti letech nesmazatelně vepsal do povědomí milovníků jazzu. Šíře jeho talentu mu umožňuje skvěle interpretovat jazz raný i „třetí proud“ poloviny 20. století. Lákají jej rovněž průniky s klasickou hudbou – za doprovodu filharmoniků z New Yorku či Los Angeles uvedl Klavírní koncert F dur George Gershwina. „Diehl prokázal, s jakou brilancí dokáže zahrát lisztovské běhy či oktávy,“ poznamenal kritik The New York Times. „Obzvláště působivé byly bluesové části. Diehl do skladby dokonce včlenil několik improvizačních pasáží. Domnívám se, že by jimi byl Gershwin skutečně ohromen,“ pokračuje.

Jevgenij Kissin 

Ludwig van Beethoven: Klavírní sonáta č. 8 c moll op. 13 „Patetická“, Variace a fuga Es dur op. 35 „Eroica“, Klavírní sonáta č. 17 d moll op. 31/2 „Bouře“, Klavírní sonáta č. 21 C dur op. 53 „Valdštejnská“

Jevgenij Kissin byl obdarován velkým talentem, jenž byl v raném věku rozpoznán rodiči a po několik desetiletí rozvíjen pod vedením jediné pedagožky – Anny Pavlovny Kantor, která působila na elitní moskevské hudební škole – Institutu Gněsinových. „Stal jsem se slavným velmi brzy. A oni si uvědomovali, jak by dítě za takové situace mělo být vedeno. Neustále mě kritizovali. Když se ohlédnu zpětně, bylo to správné,“ vzpomíná Kissin. 

Na pražském recitálu uslyšíme také Beethovenovy Variace a fugu op. 35. Zpracovávají stejné téma, jako jeho třetí symfonie (ač byly napsány dříve). Proto se někdy nazývají Variacemi na téma z Eroiky. Mezi hudebními milovníky je dobře znám příběh, kterak Beethoven nejprve svou třetí symfonii dedikoval Napoleonovi. Avšak poté, co se Napoleon prohlásil císařem, svou dedikaci přeškrtal a nahradil věnováním „památce hrdinů“. Když si přečteme podtituly skladeb uváděných v tomto recitálu – Eroica, Valdštejn, Bouře, Patetická – rýsuje se v pozadí jednotící linka. Ostatně, v rozhovoru, který Kissin poskytl u příležitosti uvedení beethovenovského dvojalba, klavírista cituje Goetha: „Jen ti jsou hodni života a svobody, kdo denně za ně bojují.“ 

Foto: Jevgenij Kissin © Felix Broede EMI