Kosmos v Činohře ND

14.11.2019 / Kulturní servis / Marek Šulc
Witold Gombrowicz (1904–1969) patří mezi nejvýznamnější polské a evropské spisovatele 20. století, třebaže většinu života prožil v exilu v Argentině. Jeho díla, prozaická stejně jako dramatická, se zabývají Formou jako svým ústředním námětem. České premiéry 14. a 15. listopadu 2019 na Nové scéně.

To platí jak pro ranější práce, jako je třeba Ferdydurke či Yvonna, princezna burgundánská, tak pro pozdější tvorbu, k níž patří romány Pornografie či pro nás klíčový Kosmos. Právě v něm se téma Formy stalo úhelným kamenem dění. Autorův poslední román vyšel poprvé v roce 1965 a je považován za jeho nejkomplexnější dílo. Není patrně náhodou, že v letech po jeho vydání byl Gombrowicz opakovaně nominován na Nobelovu cenu za literaturu, třebaže nakonec ji nezískal. V roce 1968 mu podle legendy unikla o jediný hlas… Gombrowiczův „filosofický thriller“ je znepokojivá četba o světě, který ztratil úběžník a kde má v důsledku toho jakýkoliv čin stejnou, totiž žádnou váhu. Román společně dramatizovali Ivan Buraj a Jan Kačena. Ivan Buraj, umělecký šéf brněnského HaDivadla a režisér inscenace, se rozhodl pro žánr live-cinema, který pracuje se součinností jevištní akce s živou kamerou a živým střihem.

Witold, mladý hrdina románu Kosmos a jmenovec jeho autora, prchá z dusné rodinné atmosféry ve Varšavě do podtatranského městečka Zakopané a společně s přítelem Fuksem si najme pokoj v malém rodinném penzionu. Vedro, nuda, erotické snění o dceři domácích a hlavně nález oběšeného vrabce odstartují ve Witoldovi bouři myšlenek, která ho dovede ke snaze vybudovat si vlastní systém, najít vlastní řád v chaosu skutečnosti, vytvořit si svůj jedinečný kosmos ve světě, ve kterém staré už neplatí a nové ještě nenastalo. Dobrodružná výprava na temnou stranu vlastní mysli vede Witolda ke stále marnějším pokusům vnutit Vnějšku svou vůli. A šílenství číhá za nejbližším stromem… nežije v nás cosi cizího?