Letní slavnosti staré hudby

22.6.2017 / Kulturní servis / Martina Klausová

Majestátní duchovní hudba z Královské kaple, komorní hudba určená pro privátní královské komnaty, ale také svěží až výstřední hudba taneční, která je s Versailles zvlášť pevně spjatá – Letní slavnosti staré hudby od 11. července do 7. srpna představí bohaté a pestré spektrum skladeb, které před třemi sty lety zněly v ikonickém sídle francouzských králů.

Mnohé z nich zazní na veřejnosti poprvé po dlouhých staletích. „Francouzské archivy a knihovny doslova přetékají nevydanými skladbami: z 500 oper složených v Paříži v 18. století se v naší době hrála zatím jen asi čtvrtina. A z velkých motet (skladby pro dva sbory a orchestr) jsou dosud nevydané dvě třetiny. Dokonce ani od známých tvůrců jako Lully, Lalande, Rameau či Grétry se ještě zdaleka nehrálo všechno. A to nemluvím o komorní hudbě, která čítá stovky partitur...,“ vysvětluje odborník na francouzskou operu 18. století a umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles Benoît Dratwicki. Právě prestižní Centrum barokní hudby ve Versailles navázalo již v loňském roce spolupráci s festivalem Letní slavnosti staré hudby a letos je sídlu francouzských králů věnován celý festivalový program.

Výsledkem této úspěšné mezinárodní spolupráce je mimo jiné i úvodní festivalový koncert s názvem Král nebes, který se uskuteční 11. července. V kostele sv. Šimona a Judy zazní v novodobé světové premiéře původní verze velkých motet pro dva sbory a velký barokní orchestr, která ředitel kůru Královské kaple ve Versailles Michel-Richard de Lalande na žádost Ludvíka XIV. skládal k bohoslužbám, jež král pravidelně navštěvoval.

Velkolepým zážitkem bude bezesporu závěrečný večer festivalu s výmluvným názvem Slavnost pro krále Slunce. 7. srpna ve Dvořákově síni Rudolfina zazní ty nejkrásnější operní árie a suity z baletů pro Ludvíka XIV. od hvězd francouzského barokního nebe J.-B. Lullyho, A. Campry a A. C. Destouchese. Jedinečnost okamžiku podtrhne i to, že rozšířený orchestr Collegium Marianum zahraje na kopie specifických smyčcových nástrojů z versailleského orchestru „Vingt-quatre Violons du roi“ (Dvacet čtyři králových houslí). Orchestr se zvláštní nástrojovou sazbou „à la française“, který ve své době neměl ve světě obdoby, zažil největší slávu za vlády Ludvíka XIV. Nástroje jako diskantové, tenorové nebo kvintové housle pak v průběhu dějin upadly v zapomnění a teprve v roce 2008 začalo právě Centrum barokní hudby ve Versailles s rekonstrukcí a pořizováním kopií ztracených nástrojů z velkého královského orchestru.