Mefistofelovo pokoušení Fausta

16.1.2015 / Kulturní servis / Marek Šulc

Jediná opera italského skladatele a Verdiho současníka Arrigo Boita svede v Praze dohromady hudební osobnosti světového renomé. Mefistofeles ve Státní opeře je setkáním vyhledávaného italského dirigenta Marca Guidariniho a basisty Štefana Kocána v titulní roli. A nejenom jich. Mezi sólisty jsou Raúl Gabriel Iriarte, Peter Mikuláš, Eva Urbanová, Christina Vasileva nebo Alžběta Poláčková. Nezastupitelnou roli budou mít Sbor Státní opery a Chlapecký sbor Pueri gaudentes. Premiéry inscenace v režii Ivana Krejčího zažije Státní opera 22. a 24. ledna 2015.

Mefistofeles se zabývá nejpodstatnějšími filozofickými tématy, otázkami touhy po věčném mládí, nehynoucí kráse, bezbřehém poznání. A právě k takovému tázání se čím dál častěji obrací i současný člověk,“ říká dirigent Marco Guidarini, který se ujal hudebního nastudování. „Tato opera vypovídá o nás samotných. Faust a Mefistofeles představují metaforu těchto tužeb, obav, iluzí i nadějí. Poslechnout si Mefistofela tedy znamená účastnit se jedinečné objevitelské výpravy,“ zve do Státní opery Marco Guidarini. Ten má za sebou řadu hudebních nastudování, mj. dirigoval v Metropolitní opeře v New Yorku nebo milánské La Scale. Jeho dirigentské začátky jsou spojeny s pozicí asistenta sira Johna Elliota Gardinera v Národní opeře v Lyonu. V letech 2001 až 2009 byl šéfdirigentem opery a filharmonického orchestru ve francouzské Nice.

V titulní roli se v průběhu devíti večerů této sezony představí vedle Štefana Kocána také Peter Mikuláš a Jiří Sulženko. Pro samotného Kocána je to již třetí pražská role za posledních několik let – představil se jako Vodník v inscenaci Jiřího Heřmana v Národním divadle a před dvěma lety ztvárnil také postavu Filipa II. v Donu Carlovi ve Státní opeře. Jsem opravdu nadšen, že se hudebnímu řediteli Martinu Leginusovi podařilo maestra Guidariniho získat,“ říká Štefan Kocán. „Mefistofeles patří mezi několik málo basových titulních rolí a troufám si říct, že je nejnáročnější v celé basové operní literatuře. Role je na jednu stranu vokálně a dramaticky obtížná, ale stejnou měrou přitažlivá a mnohotvárná. Rozhodně je velkým zadostiučiněním pro každého interpreta,“ dodává Štefan Kocán.