Nabucco v Národním divadle

22.6.2018 / Kulturní servis / Marek Šulc

Premiéra Verdiho opery Nabucco se uskuteční 28. a 29. června 2018 v prostorách Hudebního divadla Karlín, kde dočasně vystupuje soubor Státní opery z důvodu probíhající rekonstrukce. Orchestr a Sbor Státní opery vystoupí pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Andrease Sebastiana Weisera. Režie, tvorby scény a světelného designu se ujal José Cura, autorkou kostýmů je Silvia Cullazuol. V hlavních rolích se představí v alternacích Martin Bárta a MiguelangeloCavalcanti jako Nabucco, Anda-Louise Bogza a Kristina Kolar  jako Abigaile, Veronika Hajnová, Ester Pavlů a Jana Sýkorová jako Fenena, v roli Ismaela Jaroslav Březina, Martin Šrejma a Josef Moravec, v roli Zachariáše se představí Oleg Korotkov, Jiří Sulženko a Roman Vocel.   

Opera Nabucco zpracovává biblický námět ze Starého zákona o babylónském králi Nebuchadnezzarovi (cca 630–562 př. K.) a okamžitě po svém prvním uvedení se stala hitem. Dokonce i lidé, kteří žánru opery příliš neholdují, znají motiv sboru židovských vězňů Va, pensiero (Leť myšlenko).  Už premiérové publikum v milánské La Scale 9. 3. 1842 si vynutilo opakování sborového čísla a stejně tak tomu bylo i v dalších operních domech.

Pozoruhodné je, že Nabucco je teprve třetí Verdiho operou. „Tato opera je dílem mladého skladatele, který experimentováním s hudbou předznamenal budoucnost,“ upozorňuje režisér inscenace José Cura, který se již řadu let věnuje nejen zpěvu, ale mnoha dalším uměleckým disciplínám jako je dirigování, kompozice, režie, fotografování i výchova mladých talentů: „Nabucco znamenal začátek Verdiho nového operního stylu. Jsou zde ještě slyšet vlivy Donizettiho, Belliniho a Rossiniho, nicméně ryze virtuózní pasáže období bel canta ustoupily áriím a ansámblům zcela ve službě dramatickému napětí a spádu. Nabucco je důležitý právě proto, že v něm můžeme předvídat budoucího Verdiho. Hlavní význam Nabucca spočívá v tom, že je jakousi cestovní mapou opery. Bez této opery by Verdi nemohl napsat Otella.“Jde také o první Verdiho ztvárnění vztahu otec-dcera a o přiřčení hlavní role barytonu, což je pro Verdiho následující tvorbu typické a časté.