Opera Vojcek z MET v kině

6.1.2020 / Kulturní servis / Marek Šulc

Temná, dekadentní a málokdy nasazovaná. Taková je opera Vojcek Albana Berga, která je prvním přenosem z Metropolitní opery v roce 2020. Nové nastudování opery se v kinech objeví 11. ledna. 

Dílo rakouského skladatele Albana Berga, které vznikalo v letech 1915 až 1921, se řadí k operní avantgardě dvacátého století. Přibližně hodinu a půl dlouhá opera, jejíž libreto si Berg napsal sám na základě fragmentu divadelní hry Georga Büchnera, nemá žádnou přestávku. Skutečnou výzvou je látka pro orchestr, protože každý z nástrojů má v podstatě vlastní part. Berg pojal Vojcka jako sestavu patnácti relativně krátkých scén, přičemž každá z nich se liší hudební formou. První dějství se tak rozpadá do pěti fragmentů (mj. suity, rapsodie, vojenského pochodu nebo ukolébavky), druhé je uzavřenou symfonií o pěti větách, klíčové je i použití opakovaných leitmotivů. Vojcek je hudebně náročný kus, který reflektuje nesmyslnou krutost (nejen) první světové války. Příběh vypráví o běžném životě vojáků na německé vesnici, přičemž Bergovy postavy jsou opsané ze skutečného života.

Do Metropolitní opery se Vojcek vrací v novém nastudování Williama Kentridge, jež vychází z jeho vlastní inscenace pro operní festival v Salcburku. Kentridge jej vizuálně zahalil do temných barev, ať už jde o kostýmy nebo projekce, které dotváří syrovou, časem i prostorem neukotvenou atmosféru.

Hlavní postavu ztvárnil švédský barytonista Peter Mattei, dlouholetý člen ansámblu newyorského operního domu. Debutoval v roce 2002 ve Figarově svatbě W. A. Mozarta, v jeho současném reper-toáru najdeme mimo jiné hned dvě role v dílech Richarda Wagnera. Sekundují mu Gerhard Siegel jako Kapitán, Christian Van Horn v partu Doktora nebo Elza van den Heever jako Marie. Orchestr řídí Yannick Nézet-Séguin.

V únoru pak budou přenosy z Met pokračovat slavnou operou Porgy & Bess, což je unikátní propojení operní tradice a amerického jazzu z pera bratří Gershwinů. Diváci se mohou rovněž těšit na nové nastudování Wagnerova Bludného Holanďana nebo na Donizettiho Marii Stuartovnu, v níž září sopranistka Diana Damrau.