Saleem Ashkar opět v Praze

13.2.2018 / Kulturní servis / Marek Šulc

Již po šesté usedne 26. února Saleem Ashkar ke klaviatuře křídla D 282 renomované firmy C. Bechstein v pražském Anežském klášteře, aby přednesl další čtyři z kompletu 32 Beethovenových klavírních sonát. Bude to jedna ze vzácných příležitostí slyšet dílo, jemuž se nikoli neprávem říká Nový zákon v hudbě, ve výsostné interpretaci tohoto charizmatického izraelsko-palestinského klavíristy, který uchvacuje precizností i procítěným provedením jednotlivých skladeb. 

Saalem Ashkar se tak řadí mezi nepříliš početnou skupinu interpretů, kteří v minulých dvou stech letech dokázali provést celý tento gigantický a geniální cyklus skladeb. Ashkarova několikaletá intenzivní všestranná koncentrace na dílo Ludwiga van Beethovena neobohacuje jen publikum na několika místech v Evropě, Izraeli a dalších zemích, ale celý cyklus Beethovenových klavírních sonát vychází postupně na prestižním labelu Decca. Saleem Ashkar chápe Beethovenovy sonáty jako geniální hudbu, která v posluchači dokáže vyvolat velké a rozličné emoce: „Každá skladba je jiná. Některé jsou intimní jako od Schuberta, v jiných dokáže být divoký, v dalších filozofuje. Právě to je na Beethovenovi úžasné,” říká o autorovi, který ho nepřestává fascinovat, a dodává: „Jde o čistou hudbu. Absolutně čistou. Cítíme, že směřuje od zoufalství k naději. Nebo že prolomí pokojné okamžiky násilnými. I když jde v základu jen o kombinaci zvuků, tak je v jeho hudbě přítomno silné vyjádření lidských pocitů.“

Únorový večer série Saleem Ashkar Beethoven Residency otevře Beethovenova klavírní Sonáta č. 2 A dur, op. 2, ve své době netradičně čtyřvěté dílo, které autor uvedl ještě v přítomnosti Josepha Haydna. Sonáta č. 12 As dur, op. 26 vznikla v letech 1800 až 1801, kopíruje vznik První symfonie a ve třetí větě najdeme smuteční pochod předjímající proslulý „marcia funebre“ ze symfonie Eroica. Sonáta č. 24 Fis dur, op. 78, dvouvětá asi desetiminutová skladba z roku 1809 prý patřila spolu s „Appassionatou“ a se sonátou „Hammerklavier“ k Beethovenovým nejoblíbenějším. Věnoval ji hraběnce Thérèse von Brunswick, tedy dámě, považované za jeho pravděpodobnou milenku – neznámou adresátku dopisu z jeho pozůstalosti. Sonáta č. 31 As dur, op. 110, předposlední dílo famózního cyklu, vznikla v roce 1821 a vyznačuje se složitější strukturou.