Velkolepý Berlioz na Pražském jaru

13.5.2019 / Kulturní servis / Marek Šulc

Programem Pražského jara v roce 2019 se vine pozoruhodná dramaturgická linka, která představuje pestrou škálu z palety francouzského hudebního umění – autorského i interpretačního. Hned v samotném úvodu festivalu je připraven tento koncert k oslavě vizionářského Hectora Berlioze, od jehož smrti uplyne 150 let.

Pod taktovkou specialisty na Berliozovo dílo dirigenta Johna Nelsona bude na festivalu teprve podruhé, a to po dlouhých čtyřiceti letech, uvedeno jeho působivé Te Deum, zkomponované pro tři sbory, tenoristu, varhany a orchestr. Velkolepost tohoto díla dokládají samotné okolnosti vzniku. První uvedení Berlioz plánoval pro slavný Křišťálový palác v Londýně kolem roku 1851. Počítal s půldruhým tisícem účinkujících, z čehož jen pěvců ve sboru měl být rovný tisíc! Z londýnské premiéry sice sešlo, ale Te Deum bylo korunováno grandiózním úspěchem roku 1855, u příležitosti světové výstavy v Paříži. Berlioz byl tvůrcem nemalých aspirací, což se projevilo i v nevídané reklamní kampani, díky níž se posluchači sjížděli speciálně vypravenými vlaky. Dostalo se jim opravdové podívané – na prvním provedení spojilo síly devět set zpěváků a instrumentalistů. Nebývalé nároky na obsazení tak předurčují dílo k provádění o speciálních příležitostech, překračujících běžné standardy koncertních sezón. Pro ilustraci uveďme, že na tomto provedení společně vystoupí Slovenský filharmonický sbor a Kühnův smíšený sbor. Dílo par excellence do programu Pražského jara.

V první půli koncertu se můžete těšit na Berliozovu mistrnou symfonii pro violu a orchestr Harold v Itálii. Inspirací mu byla virtuozita Niccola Paganiniho i příběh stejnojmenné Byronovy poemy, kterou propojil s filozofií vlastního osudu. Sólového partu se ujme přední český violista Karel Untermüller, z jehož nedávných úspěchů připomeňme sólové vystoupení s Berlínskými symfoniky ve velkém sále Berlínské filharmonie na jaře roku 2018 či koncert ve vídeňském Musikvereinu.

Každá má vzpomínka na Prahu má radostný nádech. Nikdy nezapomenu na mou první návštěvu v roce 1981, to bylo s Českou filharmonií. Vybavuji si, jak jsme všechny schůzky museli realizovat venku, na čerstvém vzduchu, neboť v hotelových pokojích byly odposlouchávací štěnice, které tam nasadili komunisté. Měl jsem to štěstí se do Prahy od té doby vracet pravidelně a musím říci, že každá další spolupráce byla radostí, a to díky brilantní hře českých orchestrů. Rok 2019 je ideální příležitostí prezentovat jedinečná díla Hectora Berlioze, neboť si připomínáme 150 let od jeho smrti. Harold v Itálii je působivou příležitostí prokázat kvality orchestru. Jedná se o překrásné hudební obrazy země, kterou Berlioz tak miloval. Jeho Te Deum uchvacuje sakrální pompou. Opravdu krásný způsob, jak oslavit tohoto skvělého skladatele, kterého považuji za největšího z mistrů hudebních barev, říká John Nelson

Foto: Pražské jaro / Marco Borggreve