World of Franz Kafka

9.5.2019 / Kulturní servis / Martina Klausová

Franz Kafka byl mistrem mysterióznosti. Jaké to je být hrdinou jeho příběhu?
Jak by se asi člověk cítil, jaké myšlenky by se mu honily hlavou, a jaké pocity by zažíval, kdyby byl aktérem v jeho příbězích? Přesně s těmito motivy pracuje expozice World of Franz Kafka, která se nachází v centru Prahy.

Odpoutejte se od skutečného světa a připravte se na netradiční zážitek a osobitý styl vyprávění. Sestoupením po točitém schodišti se ocitnete v jiném světě. Tady rozumem nic nepořídíte. Expozice World of Franz Kafka je plná příběhů. Je výletem za událostmi, které se v Praze skutečně odehrály. Zajímavý je i příběh jejího autora, svérázného umělce Miroslava Joudala (†64), který si šel za svým snem – vytvořit v Praze místo, kde je možné podívat se za horizont běžného lidského chápání.

„Byl to jeho poslední životní sen. Všichni nás od té myšlenky zrazovali. Museli jsme překonávat nejrozmanitější a často i absurdní byrokratické překážky,“ popsala pozadí vzniku expozice její kurátorka Magdaléna Gurecková.

Důležitou součástí je i váš samotný prožitek. Expozice vám nabízí prostor zamyslet se nad podstatou našeho světa, nad vlastní rolí v něm a vlivy, které jsou za hranicí našeho všedního vnímání. Cílem je vytvořit kafkovskou atmosféru, se kterou se setkáváme mezi řádky všech jeho textů.

Paradoxní střet
Expozice je výsledkem více než dvacetileté snahy umělce a jeho přátel. Výstava se nachází v románském suterénu budovy pražského magistrátu na Náměstí Franze Kafky, jen pár metrů od místa, kde se Franz Kafka v roce 1883 narodil. Pražské podzemí podtrhuje surrealismus zážitku, který si z expozice odnesete.

Setkávají se v něm dva vyhraněné stavební styly, které však od sebe dělí více než osm století. Kvůli chybě úředníků byly v roce 1905 zbourány dva původní románské domy v centru Prahy. O více než dvacet let později na jejich místě vyrostla funkcionalistická pětipatrová úřední budova. Proti podobně necitlivým zásahům do architektonického rázu města i sám Kafka za svého života vnitřně protestoval, a tiše jim smutně přihlížel.

Dnes lze ale říci, že tato chyba dala vzniknout něčemu, co se stalo evropskou raritou. Necitlivou činností člověka v minulosti zde paradoxně vznikla nová kulturní hodnota, která nezapře svůj kafkovský charakter i sílu. Proto si jej autor výstavy pro expozici vybral.

Prostor se skládá ze tří částí. V první se podíváte na fragmenty někdejší románské architektury, které pohltil betonový sarkofág technického suterénu Nové úřední budovy. Ve druhé části se nachází polyekran. Polyekran je filmová projekce na jedno místo ve stejný čas z více zdrojů. Prostřednictvím symbolismu zprostředkovává skutečné události, které v Praze pozoroval nebo přímo zažil autor výstavy, a prezentuje je v duchu světa Franze Kafky.
Padesát čtyři monitorů rozdělených do devíti sekcí zde chrlí v rychlém kaleidoskopu pohyblivé obrazy, symboly a zvuky. Nečekejte příběhy formou dokumentu, ale obrazy událostí bez dramaturgického vyvrcholení a závěru. Projekce událostí totiž žádný začátek ani konec nemá. Funguje stejně jako mezihvězdný prostor, kde nemůžete z principu přijít někam předčasně nebo pozdě, ale vždy a jenom v ten správný čas. Třetí část expozice je galerie obrazů, které symbolicky a expresivně zachycují vzorce běžného lidského chování.

Prostě Kafka v praxi.
Z expozice si odnesete pocit, že náš svět je chaotický, nepoznatelný a celá výstava jej vlastně pouze parafrázuje.
Výstava byla otevřena v září loňského roku jako trvalá expozice.

“Expozice je dokladem skutečnosti, že náš svět je místem vážným až tragickým, zároveň však nepostrádá rysy specifické pitoresknostní, slovy je neuchopitelný stejně jako prostor mezi literami textů Franze Kafky."
Miroslav Joudal 

Kafka