Za Jazzovou sekcí na Vítkov

23.9.2016 / Kulturní servis / Filip Sychra

Od pátku 23. 9. 2016 do 8. ledna 2017 můžete v Národním památníku na Vítkově zhlédnout výstavu Složité hledání rovnováhy. Jazzová sekce, moderní umění a hudba v Československu. Expozice prostřednictvím třinácti textových panelů s dobovými fotografiemi mapuje činnost jedné z nejdůležitějších organizací, která v letech 1969–1986 působila v socialistickém Československu a která později výrazným způsobem ovlivnila českou alternativní kulturu. Výstavu připravil Dr. Rüdiger Ritter z Katedry středoevropských dějin na Univerzitě Brémy (prof. Dr. Martina Winkler) ve spolupráci s Národním muzeem a Slovenským národním muzeem.

Jazzová sekce byla v Československu schválena v roce 1971 jako organizace, pomocí níž chtěl tehdejší komunistický režim dostat ‚rebelskou‘ jazzovou hudbu pod vlastní kontrolu. Plán se však nezdařil a Jazzová sekce se postupně začala ubírat podobným směrem jako Václav Havel a Charta 77. Z původně kulturního sdružení se tak toto uskupení dostalo až do role opozičního fóra, proti kterému režim v roce 1987 zkonstruoval monstrproces, jenž vyústil v zatčení jeho stěžejních členů a v zákaz činnosti. „Výstavou chceme poukázat na vliv, kterým Jazzová sekce prostřednictvím jazzové hudby a moderního umění přispívala k oslabování socialistického režimu v Československu,“ říká kurátor výstavy Dr. Rüdiger Ritter z Katedry středoevropských dějin na Univerzitě Brémy. Jedním z významných počinů organizace byly každoročně pořádané Pražské jazzové dny, kde se setkávali opozičně smýšlející umělci a intelektuálové. Velké koncerty jazzové a rockové hudby každoročně přilákaly mnoho mladých lidí a přinášely jim moderní český i zahraniční jazz a také tzv. hudbu třetího proudu.

Otázka role jazzu a Jazzové sekce je návštěvníkům výstavy objasněna na základě čtyř okruhů. První, Jazz jako pozvánka do nového světa, jako alternativa s prvky umění, popisuje Jazzovou sekci jako experimentální pole pro hudbu a umění různého druhu, která se snažila vnést barvu do šedi socialismu. Druhá část, Jazzová sekce jako kulturní památka, zdůrazňuje její důležitou funkci vydavatele, bez něhož by nebyla zpracovávána témata mimo dosah státního vydavatelství. Třetí okruh, Umění a politická provokace, se zabývá její činností v šíření informací o tématech či událostech, které se samotný režim snažil zatajit. S rostoucím počtem členů se tak stala pro tehdejší vládu velmi nebezpečnou. Poslední část, Složité hledání rovnováhy. Mezi „povoleným“ a „zakázaným“ připisuje Jazzové sekci největší zásluhu právě ve složitém pohybování se na hraně mezi tím, co bylo „povolené“ a „zakázané“.

Výstava, která je otevřena v Národním památníku na Vítkově od středy do neděle od 10.00 do 18.00 hodin, je výsledkem několikaletého zpracovávání archivu Výzkumného ústavu pro východní Evropu při Univerzitě Brémy, který vznikl během 80. let minulého století. Tímto zahraničním projektem Národní muzeum navazuje na předchozí výstavy, připomínající významné historické události a postavy 20. století.

Výstava se koná pod záštitou českého velvyslance v Německu pana Tomáše Jana Podivínského.