Beethovenova hudba byla přímo ze srdce

19.1.2015 / Zprávy / Marek Šulc

Hudba vycházela Ludwigu van Beethovenovi přímo ze srdce. A to doslova. Některé nečekané změny rytmu v četných stěžejních dílech tohoto velkého skladatele byly zřejmě spojeny s arytmií, kterou trpěl. Alespoň tak to tvrdí američtí vědci z Michiganské a Washingtonské univerzity. 

Tým složený z kardiologa, muzikologa a experta na historii lékařství ukázal, jak rytmus v několika slavných skladbách slavného německého hudebníka sledoval tlukot jeho srdce, čili jak byly některé nečekané změny rytmu způsobeny arytmií. 

"Když srdce tluče nepravidelně, děje se tak podle předvídatelných schémat. My si myslíme, že jsme identifikovali taková schémata v některých Beethovenových dílech," uvedl profesor interního lékařství z Michiganské univerzity Joel Howel, jeden z autorů studie zveřejněné v časopise Perspectives in Biology and Medicine. "Vzájemné působení mezi myslí a tělem podmiňuje způsob, jakým prožíváme skutečnost. A to je zvláště zřejmé ve světě výtvarného umění a hudby, které odrážejí nejintimnější zkušenosti," cituje Howela italský list Corriere della Sera.

Badatelé studovali rytmus mnoha skladeb a snažili se jej přiřadit k tomu, co se děje při arytmii, tedy když srdce bije příliš pomalu, příliš rychle nebo nepravidelně. Některé nečekané změny rytmu a tóniny v Beethovenově hudbě se skutečně zřejmě shodují se změnami v srdečním rytmu. 

Příkladem může být slavná Cavatina, finále smyčcového kvartetu B dur opus 130, plné velké citové síly, které Beethovena dojímalo až k slzám. Ke konci kvartetu se tónina náhle mění a přechází do C dur, a tím předurčuje nerovnováhu rytmu, vyvolávající pocity chmury, dezorientace a "nedostatku dechu". A v poznámkách skladatele je tento přechod označen německým slovem beklemmt, jehož překlad může znít "se smrtí v srdci".