Letní Versailles v Praze

27.4.2017 / Zprávy / Marek Šulc

Vskutku královský program nabídne letošní 18. ročník Letních slavností staré hudby s podtitulem „Versailles“. Mezi 11. červencem a 7. srpnem přenese festival hned sedmkrát návštěvníky do ikonického sídla francouzských králů, aby jim v podání špičkových zahraničních interpretů předestřel výběr instrumentálních i vokálních skvostů, z nichž některé budou uvedeny v novodobé premiéře.

„Po loňských Benátkách jsme se letos dramaturgicky přesunuli do dalšího významného hudebního centra Evropy 17. a 18. století,“ říká výkonná ředitelka festivalu Josefína Matyášová a pokračuje: „Nechceme ovšem nabízet tisíckrát uvedené skladby. Naším cílem je představit ve své době významná, avšak u nás ne vždy známá díla, ať už se jedná o monumentální chrámovou hudbu, podmanivé operní árie a suity z baletů či lehčí a komornější hudbu, jež zněla v královských komnatách.“

Nadcházející ročník festivalu pokračuje v programové linii připravované ve spolupráci s prestižním Centrem pro barokní hudbu ve Versailles. Výsledkem této úspěšné mezinárodní spolupráce je mimo jiné i úvodní festivalový koncert s názvem Král nebes, který se uskuteční 11. července v kostele sv. Šimona a Judy. Díla složená pro chrámové prostředí za vlády Ludvíka XIV. zazní v podání čtveřice špičkových sólistů a sboru Centra pro barokní hudbu ve Versailles Les Pages et les Chantres za doprovodu orchestru Collegium Marianum a pod taktovkou Oliviera Schneebeliho.

Velkolepý zážitek slibuje závěrečný koncert festivalu Slavnost pro krále Slunce, jenž představí nejkrásnější operní árie a suity z baletů pro Ludvíka XIV. od J.-B. Lullyho, A. Campry a A. C. Destouchese. Koncert, který se koná 7. srpna 2017 ve Dvořákově síni Rudolfina, je jedinečný už tím, že orchestr Collegium Marianum zahraje na kopie nástrojů ze slavného dvorního orchestru, takzvaných „Dvacet čtyři králových houslí“ (Les Vingt-quatre Violons du roi).

Program dále nabídne například španělské a baskické taneční rytmy, jak zněly v 17. století ve Versailles, italské kantáty a árie, jež měla v oblibě korunní princezna Marie Josefa Saská, kompozice pro violu da gamba určené přímo pro královské komnaty nebo skladby pařížských autorů ovlivněných G. Ph. Telemannem. To vše v podání světově uznávaných interpretů, jakými jsou renomovaný španělský soubor Euskal Barrokensemble, sólisté slavné Hofkapelle München, jeden z nejvýraznějších cembalových virtuosů současnosti Jean Rondeau, italská sopranistka Raffaella Milanesi spolu s Ensemble Odyssee z Holandska či gambový Hathor Consort z Belgie. 

Foto: LSSH/Martin Divíšek