Nulová gravitace 2018

6.11.2017 / Zprávy / Martina Klausová

Pro premiéru představení Nulová gravitace 2018 v pondělí  13. listopadu ve Švandově divadle připravilo Taneční centrum Praha originální kompilaci jednoaktových děl souboru Balet Praha Junior a hosta večera – Pražského komorního baletu, mapujících hranice současného tanečního divadla. Vybrané choreografie vyjadřují proměnlivou atmosféru doby, vyhraněné umělecké názory i inscenační styly tvůrců.

Autorem prvního díla nazvaného „Opus 13“, je choreograf Šimon Kubáň, který charakterizuje svoji choreografii na hudbu Maxe Richtera úryvkem ze sonetu č. 65 Williama Shakespeara: „Když kámen, kov i moře, celý svět všemocná smrt tak nelítostně sžírá, jak tuhle spoušť má krása vydržet, když křehký květ je celá její síla?“

Švédská choreografka polského původu, Lidia Wos, použila pro své dílo „5 nebeských sól“ hudbu Suity z Carmen podle Georgese Bizeta od Rodiona Ščedrina. Svoji choreografii uvádí slovy: „Vítejte ve zvláštním choreografickém kosmu vytvořeném Lidií Wos. Její vesmír je plný nečekaných pohybů, dráždivých pohybových úhlů a absurdního humoru. „5 nebeských sól“ se pohybuje mezi snem a realitou, kolektivismem a individualismem, jiskřivou energií a hloubavou melancholií. Je to hravé představení plné fantazie, které chce promlouvat přímo k divákově představivosti.“

Choreograf Marek Svobodník o svém díle „Chvilka POEzie“, ve kterém se představí host večera, Pražský komorní balet, hovoří: „Látka, kterou jsem si vybral, je de facto horor. A v hororu jde vždycky o čas. Vy víte, že ta či ona věc se stane, otázkou je ale kdy? Koncept Poeovy básně Havran jsem transponoval do černé grotesky, komiksu, situačně až absurdního humoru tvrdšího ražení, avšak s určitou dávkou „poezie“.

Skladba Ludwiga van Beethovena Stvoření Prométheovo, kterou uvedl roku 1801, inspirovala maďarského choreografa Attilu Egerháziho k vytvoření baletu Kauza Prométheus, který měl premiéru 19. března 2017 v Divadle na Vinohradech. O své inspiraci píše:„Beethovenova hudba svití jasněji než oheň. Z jedné strany jsem chtěl ukázat  živý - nevázaný svět mladého Beethovena prostřednictvím tance. Na druhé straně jsem chtěl vytvořit persifláž - balet o mytologickém hrdinovi Prométheovi. Balet v tomto kontextu je prezentován jako demytizace mýtu o slavném antickém hrdinovi. V mojí interpretaci je Prométheus antihrdina, který se stal hrdinou jen prostřednictvím daných okolností. Prométheus je zamilovaný mladý muž, který touží po Pandoře a chce jí dostat za každou cenu. V mém baletu vztah k ženě v povaze Prométhea dominuje, naopak Pandora je v příběhu ten dominantní „macho“. Obě povahy - oba hrdinové se neustále vzájemně doplňují. Jako Yin a Yang.”

Nulová gravitace 2018