Zemřel dirigent Mariss Jansons

1.12.2019 / Zprávy / Martina Klausová
V sobotu 30. listopadu 2019 v pozdních večerních hodinách zemřel ve svém petrohradském domě lotyšský dirigent Mariss Jansons. Bylo mu 76 let. Dlouhodobě trpěl srdečními problémy, kvůli nimž byl v posledních měsících nucen zrušit řadu koncertů. Naposledy to bylo na přelomu listopadu a prosince t. r. (v tomto případě ovšem dle dalších informací kvůli zranění Achillovy šlachy), kdy jej na čtyřech koncertech Vídeňských filharmoniků, zastoupil český dirigent Jakub Hrůša, který tak s orchestrem ve vídeňském Musikvereinu debutoval. Mariss Jansons měl za sebou dlouholetou úspěšnou kariéru a patřil k předním současným světovým dirigentům.

Mariss Jansons se narodil 14. ledna 1943 v Rize, hlavním městě Lotyšska. Jeho matkou byla zpěvačka židovského původu Iraīda Jansone, otcem dirigent řižské opery Arvīds Jansons, který též působil v Lotyšském rozhlasovém orchestru a od roku 1965 byl hlavním hostujícím dirigentem Hallé Orchestra v Manchesteru; zemřel po srdečním záchvatu právě při dirigování koncertu s tímto orchestrem.

Mariss Jansons studoval na Leningradské konzervatoři klavír a dirigování. Ve studiích pokračoval od roku 1969 ve Vídni u Hanse Swarowského a v Salcburku u Herberta von Karajana. Dle Karajanova přání se  měl stát jeho asistentem u Berlínských filharmoniků, ale sovětské úřady tuto možnost hned v zárodku zablokovaly. V roce 1971 získal Jansons druhou cenu na Karajanově mezinárodní dirigentské soutěži a v roce 1973 začal dirigovat Leningradskou (dnes Petrohradskou) filharmonii. V roce 1979 byl jmenován hudebním ředitelem Filharmonie v Oslo. Na tuto pozici v roce 2000 rezignoval, důvodem byly spory s městem o akustiku koncertní síně v Oslo. V roce 1997 se Jansons stal hudebním ředitelem Pittsburgh Symphony Orchestra. Jeho počáteční smlouva byla na tři roky, která pak byla opakovaně obnovována vždy na další rok. V červnu 2002 oznámil svůj odchod z orchestru v roce 2004.

Od sezony 2003/2004 Jansons působil jako šéfdirigent Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. Počáteční smlouva byla na tři roky se závazkem na deset týdnů v sezoně. Postupně byla ale několikrát prodloužena a nakonec měla trvat až do roku 2024. V říjnu 2002 byl Jansons jmenován šestým šéfdirigentem Royal Concertgebouw Orchestra v Amsterodamu s účinností od 1. září 2004, kdy nahradil Riccarda Chaillyho. V dubnu 2014 orchestr oznámil plánované ukončení funkčního období Jansonse jako šéfdirigenta po sezoně 2014/2015 a 20. března 2015 provedl Jansons svůj závěrečný koncert jako šéfdirigent v Amsterodamu za přítomnosti královny Maximy.

V roce 2006 řídil Jansons poprvé Vídeňskou filharmonii na Novoročním koncertě. V lednu 2006 získal cenu MIDEM v Cannes jako Umělec roku. V roce 2012 řídil Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků podruhé a v roce 2016 potřetí.

Mariss Jansons dirigoval další přední světové orchestry i operní představení v mnoha divadlech a získal řadu ocenění, například v roce 2018 se stal čestným členem Berlínských filharmoniků a v dubnu 2019 získal Cenu Herberta von Karajana na Salcburském velikonočním festivalu. Byl členem Královské hudební akademie v Londýně či Spolku přátel hudby ve Vídni. Jansons byl dvakrát ženatý a žil v Petrohradě, kde mimo jiné pečoval o svoji obsáhlou sbírku partitur. Několikrát vystoupil i na Pražském jaru.

Zanechal též velmi početné nahrávky s různými orchestry, mezi nimiž nechybí díla Beethovena, Schuberta, Schumanna, Brahmse, Brucknera, Dvořáka, Mahlera, Sibelia a Šostakoviče, Berlioze, Richarda Strausse, Brittena, Dvořáka, Čajkovského, Rachmaninova a mnoha dalších.