Zemřel tenorista Nicolai Gedda

11.2.2017 / Zprávy / Martina Klausová

8. ledna 2017 ve věku 91 let zemřel jeden  z největších tenoristů dvacátého století Nicolai Gedda.

Nicolai Gedda (Nikolaj Ustinov) se narodil 11. července 1925 ve Stockholmu švédské matce a ruskému otci. Jeho otec, vzdálený příbuzný Petera Ustinova, zpíval bas v kozáckém sboru a byl kantorem v ruské pravoslavné církvi. Gedda (příjmení později přejal po své matce) vyrostl v dvojjazyčné rodině a proto později ovládal několik jazyků – angličtinu, němčinu, italštinu a latinu.

Nicolai Gedda začal svou profesionální kariéru jako bankovní pokladník v místní bance ve Stockholmu. Jednou jej jeden z bohatých klientů zaslechl mluvit o jeho touze zpívat profesionálně a nabídl  se platit za něj školné, a tak Gedda mohl studovat u Carla Martina Öhmana, známého švédského tenoristy a pedagoga, u nějž studoval i další slavný švédský pěvec Jussi Björling.

Gedda debutoval v dubnu 1952 v Královské švédské opeře v Adamově opeře  "Postillon de Longjumeau". Po předzpívání u Herberta von Karajana se Gedda dostal do milánské La Scaly, kde zpíval Dona Ottavia v Mozartově Donu Giovannim. V roce 1954 se představil jako Weberův Oberon v Pařížské opeře a o několik měsíců později zpíval titulní roli v Gounodově opeře Faust. Následovalo několikaleté trvalé angažmá v Pařížské opeře, kde se Gedda etabloval jako přední interpret francouzského repertoáru. 

V roce 1957 Gedda debutoval v opeře v Pittsburgu v titulní roli v Gounodova Fausta a v listopadu téhož roku debutoval ve stejné roli i v Metropolitní opeře v New Yorku. V roce 1958 Gedda vytvořil roli Anatola v premiéře opery Vanessa Samuela Barbera - tuto roli  autor napsal speciálně pro Geddu. V MET pak Gedda v příštích 26ti sezónách provedl 28 rolí.

Nicolai Gedda byl pravděpodobně jedním z nejuniverzálnější ze tenorů ve druhé polovině 20. století. Luciano Pavarotti o něm řekl: "Neexistuje žádný tenor s větší lehkostí v horním registru než Gedda." 

Během své kariéry natočil Gedda přes 200 nahrávek. Ve své autobiografii Můj život a umění (1999), kterou napsal ve spolupráci s jeho třetí ženou Aino Sellermark Gedda, odhalil svou oddanost umění i lhostejnost ke slávě. 

Nicolai Gedda vystupoval na světových jevištích a koncertních pódiích přes padesát let a s písňovými recitály hostoval i na Pražském jaru.