Zářivá dirigentská hvězda Jakub Hrůša

Hudba v miléniu

Jednoho z nejvýraznějších představitelů české dirigentské kultury Jakuba Hrůšu (*1981 v Brně) zařadil renomovaný časopis Gramophone mezi deset mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost.

Po vystudování gymnázia v Brně absolvoval roku 2004 Akademii múzických umění v Praze, mimo jiné pod vedením Jiřího Bělohlávka. V současné době zastává post šéfdirigenta PKF – Prague Philharmonia (dříve Pražská komorní filharmonie) a hlavního hostujícího dirigenta Tokijského metropolitního symfonického orchestru.

Již v 18 letech výrazně uspěl v mezinárodní dirigentské soutěži Pražského jara a v letech 2002 až 2005 byl asistentem šéfdirigentů České filharmonie Vladimira Ashkenazyho a Zdeňka Mácala. V roce 2005 se stal šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Působil také jako asistent šéfdirigenta Orchestre Philharmonique de Radio France. Jakub Hrůša doposud vystoupil opakovaně s mnoha významnými světovými orchestry, jako například s The Cleveland Orchestra, Los Angeles Philharmonic, The Philharmonia Orchestra, London Philharmonic Orchestra, lipským Orchestrem Gewandhausu, Ruským národním orchestrem či s Českou filharmonií, s rozhlasovými orchestry v Paříži, Berlíně, Amsterdamu, Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Helsinkách či Stockholmu, pro stabilní spolupráci získal filharmonie a symfonické orchestry v Tokiu, Ósace, Hongkongu, Soulu, Sydney, Melbourne, Washingtonu, Houstonu, Dallasu, Seattlu, Cincinnati, Ottawě, Rotterdamu, Lucemburku, Barceloně, Lisabonu, Lyonu a stabilně spolupracuje rovněž doma s Českou filharmonií, Filharmonií Brno a Janáčkovu filharmonií Ostrava. Mnohokrát vystupoval na prestižních festivalech v Česku i v zahraničí, v roce 2010 zahájil s PKF jako druhý nejmladší dirigent v historii Pražského jara.

Jakub Hrůša pravidelně a úspěšně účinkuje také na operním poli. Mimo téměř každoroční aktivity v anglickém Glyndebourne (kde dirigoval postupně Carmen, Dona Giovanniho, Utahování šroubu, Bohému a Rusalku) a opakovaná vystoupení v Národním divadle v Praze (Příhody lišky Bystroušky, Rusalka) nastudoval Massenetova Werthera v Hongkongu, Musorgského Borise Godunova v Královském dánském divadle v Kodani a Janáčkovu Její pastorkyni ve Finské národní opeře v Helsinkách. V prvním operním domě Dánska se v roce 2011 stal designovaným hudebním ředitelem, avšak na tuto pozici z vlastního rozhodnutí z důvodu vážných koncepčních neshod s administrativním managementem v následujícím roce rezignoval.

V nadcházejících sezonách jej čekají debuty s rozhlasovým orchestrem ve Vídni a s Wiener Symphoniker, s Toronto Symphony Orchestra a Baltimore Symphony Orchestra. Stane se také garantem uvedení celého cyklu koncertů české hudby s The Philharmonia Orchestra v Londýně.

Jakub Hrůša natočil několik nahrávek pro nahrávací společnost Supraphon, Octavia Records a Universal. Všechny jeho dosavadní kompaktní disky se setkaly s mimořádně kladnou kritickou odezvou, přičemž výjimečnou pozici má především živý snímek Smetanovy Mé vlasti s PKF z Pražského jara 2010. Nelze také opomenout jeho nahrávku houslových koncertů s Nicolou Benedetti a Českou filharmonií pro společnost Universal či živý záznam Berliozovy Symphonie fantastique s Tokijským metropolitním symfonickým orchestrem v Tokiu pro společnost Octavia Records.

S Jakubem Hrůšou si o jeho názorech na postavení hudby v 21. století bude povídat Marek Šulc v dalším díle pořadu Hudba v miléniu v úterý 4. srpna v 19:00. Poslouchat můžete i ve středu 5.8. ve 12:00 a v pátek 7.8. ve 22:00.

 

Podcast