Musorgského Obrázky z výstavy

V pondělí 7. prosince v rámci Koncertu bez smokingu Best of Classic Praha zazní Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského.

Obrázky z výstavy komponoval Musorgskij v roce 1874 jako suitu pro klavír. Bezprostředním podnětem mu byla návštěva výstavy, o jejíž uspořádání se postaral V. V. Stasov, když náhle ve svých 39 letech zemřel nadaný ruský architekt a výtvarník Viktor Alexandrovič Hartman. 

Musorgskij, kterého s Hartmanem úzce spojovaly přátelské vztahy, napsal po Hartmanově smrti nekrolog. Když pak v létě roku 1874 navštívil výstavu, prezentující veřejnosti na čtyři stovky Hartmanových kreseb, ilustrací, architektonických a kostýmních návrhů, vytvořil skladatel deset vpravdě geniálních miniatur.
Jednotlivé hudební obrazy jsou spojeny motivem Promenády, jenž znázorňuje autora, procházejícího expozicí. Obrázky přinášejí pestré náměty: Skřítek (Gnomus) je hrbatý trpaslík, který zakopává o vlastní pokřivené nožičky; Starý hrad - to je monumentální stavba, před níž zpívá milované dámě rozechvělý trubadúr; poté se děti rozverně "bijí" v zámecké zahradě. Bydlo popisuje mohutný žebřiňák, velkou polskou káru, taženou volským spřežením. Původní Hartmanovou kostýmovou skicou k baletu Trilby je inspirován Tanec kuřátek, klubajících se ze skořápek. Obsahově nejzávažnější a výrazově neobyčejně přesvědčivá je další část. Samuel Goldenberg je představen důstojnou melodií jako bohatý, ale nenávistně se vztekající Žid, který napadá bídného, nešikovně poskakujícího a dotěrně se lísajícího chudáka Schmuyleho. Trh v Limoges uvádí na scénu neohrabané, navzájem se hádající prodavačky, jež nabízejí své zboží. Další část - Katakomby (s podtitulem S mrtvými řečí mrtvých) - inspiroval obrázek, na němž Hartman nakreslil sebe, jak se svítilnou v ruce prochází nevlídným prostředím pařížských katakomb. Vysloveně fantaskní atmosféru navozuje další část suity: je to démonické scherzo, zobrazující groteskně vyhlížející příbytek pohádkové bytosti, legendární Baby Jagy. Suitu uzavírá monumentální hudba Velké brány kijevské, vzniklá podle Hartmanova architektonického projektu: brána střeží posvátné sídlo ruských carů, jímž prochází pestrobarevný korunovační průvod. 

Původní klavírní verzi suity skvěle instrumentoval francouzský skladatel Maurice Ravel a v této zvukově jedinečné, nenapodobitelné podobě zaznívá Musorgského cyklus do současnosti.