Marcus Printup na Hradě

27.10.2014 / Pořady

Hudební životopis rodáka z města Convers ve státě Georgia se začal psát v kostele a pokračoval ve středoškolských kapelách. Nadějný mladík později vynikl nad úroveň univerzitního jazzového orchestru v Atlantě, a proto přestoupil na univerzitu v Jacksonvillu v severní Floridě, kde své rozvíjející se schopnosti výrazně prosadil ve významných soutěžích (např. National Collegiate Jazz Competition nebo Thelonious Monk International Trumpet Competition 1991). Tehdy si jeho talentu všimnul pianista Marcus Roberts, jenž mu nabídnutou spoluprací otevřel cestu k partnerství s dalšími významnými umělci, jako např. Carl Allen, Betty Carter, Bob Belden nebo hudební ředitel programu Jazz at Lincoln Center Wynton Marsalis.

Trumpetista, jehož stylovou orientaci výrazně ovlivnily legendy jako Booker Little nebo Fats Navarro, prohlašuje, že o svůj umělecký růst pečuje hlavně poslechem hudby Thelonia Monka, Dizzyho Gillespieho, Clifforda Browna, Lee Morgana a dalších velikánů moderního mainstreamu. Roky na přelomu 20. a 21. století nestrávil pouze po Wyntona Marsalise, ale i mnoha dalších známých osobností, např. Cyruse Chestnuta, či Madeleine Peyroux. Milovníky hard bopu pak potěšil svým gramofonovým debutem Song for the Beautiful Woman (1994) a o dva roky později natočil podobné album, kterým v duchu názvu Unveiled (Odhalený) odstranil balastní závoje z půvabů hardbopové podstaty. Na CD Nocturnal Traces (1998) nabídl komplementárně k původním novinkám také oblíbené evergreeny (např. Have You Met Miss Jones nebo Ain't Misbehavin') a silnou soul jazzovou konotací na titulu The New Boogaloo (2002) oslovil ortodoxní příznivce hudby ve stylu Jazz Messengers nebo Horace Silvera. V loňském roce pak doplnil svou diskografii o album Peace in the Abstract.

Premiéra dalšího dílu pořadu Jazz na hradě je připravena na středu 29. října v 19:00, reprízy pak na čtvrtek 30.10. ve 12:00 a pondělí 3.11. ve 22:00.