Mám spoustu ničeho

Jmenoval se původně Jacob po dědečkovi, který – tak jsou spousta židů z Ruska či Ukrajiny – uprchl v 19. století za velkou louži. Odjakživa byl ale pro každého v newyorském Brooklynu George. Gershwin. Jako děcko prý nejradši prováděl rošťárny na ulici; o hudbu se do svých deseti let vůbec nezajímal. Pak jej kdosi vzal na houslový recital – a od té chvíle pro něj naopak nic jiného než hudba neexistovalo. Rodiče sice koupili klavír jeho staršímu bratru Irovu, ten ale coby budoucí textař strkal hlavu do knih a klávesy jej nelákaly. U piana jej ochotně vystřídal George. Docházel na soukromé lekce k nepříliš vytříbeným pedagogům. V patnácti opustil školu a začal se živit v prodejně hudebnin. Seděl v mezipatře u kláves, příručí mu přinášel partitury. A Gershwin hrál a hrál, aby zaujal návštěvníky a přiměl je koupit si notový záznam melodií, které v jeho podání slyšeli. Vydělával patnáct dolarů týdně. A dalších pět dostal brzy za svoji první publikovanou píseň…

Osudům George Gershwina se bude věnovat Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 1. července v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 4.7. ve 22:00 a v sobotu 6.7. v 10:00.