Nejlepší z druhořadých

Právem jej považovali za čelného tvůrce první poloviny 20.století. A přece o sobě Richard Strauss, autor významných oper i dalších znamenitých děl, prohlásil: „Já nejsem prvotřídní skladatel. Ale z těch druhořadých jsem nejlepší!“ Panuje shoda, že se zbytečně podceňoval, ať upřímně či předstíraně. Vždyť jeho dílo je dodnes živé, celoplanetárně provozované a uznávané. Patnáct oper včetně těch nejznámějších. Salomé, Elektry či Ariadny na Naxu. Devět symfonických básní, mezi nimi Tak pravil Zaratuštra. A také například Koncert pro hoboj a malý orchestr v Dur, který vznikl za zvláštních okolností.

Svým mládím byl Richard Strauss ukotven v předminulém století. V jeho hudebním jazyku i v jeho společenských poměrech. Trvalo mu prý určitou dobu, než se z poměrně konzervativního přístupu ke komponování vymanil. A než se otevřel tomu, co později sám překřtil na „básně v tónech“. Zatímco ovšem svůj umělecký vývoj uchopil včas a zvládl výborně, na prahu zralosti se jako člověk těžce vyrovnával s tím, co jeho rodnému Německu přinesl nástup fašismu.

A právě životním osudům Richarda Strausse se bude věnovat Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 4. listopadu v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 7.11. ve 22:00 a v sobotu 9.11. v 10:00.