Sibiřské koloseum

Tentokrát se za operou, symfonickou hudbou a baletem vypravíme do míst, která nám byla za minulé doby násilně vnucována a nyní je pro změnu, zdá se, nevhodně opomíjíme. V dalším díle pořadu Slavná auditoria se s Jiřím Vejvodou vypravíme za ohromným divadlem do vzdálené metropole, rozkládající se na veletoku Ob. Leží zhruba v polovině cesty mezi Tokiem a Paříží. Do města nad Seinou to má půldruhého milionů zdejších obyvatel dvakrát dál než do Moskvy; čtyřikrát bližší než Paříž je jim mongolský Ulánbátár. A nové hlavní město Kazachstánu, supermoderní Astana, je od nich – měřeno předchozími vzdálenostmi – jen co by kamenem dohodil. Poputujeme do Novosibirsku, který vznikl roku 1893 díky stavbě transsibiřské magistrály. O deset později byl prohlášen městem a mezi lety 1917 až 1919 se o něj přetahovali rudí, tedy budoucí sovětská moc, s bělogvardějci: co rok, to jiný vládce. Brzy poté, co půdu opanovali   bolševici, tu své konzuláty bez okolků otevřely kvůli obchodním zájmům hned tři velmoci: Čína, Japonsko a Německo. Dnes je Novosibirsk třetím největším městem Ruské federace a má zdaleka největší divadlo v této zemi. Tak veliké, že se  s nímž  ani slavný Bolšoj neboli velký  těatr v Moskvě nemůže měřit.

V aktuálně měnícím  se názvu novosibiřské kulturní dominanty  jako by se zrcadlila současná proměna  města a vlastně celého Ruska – na pohled zjevná, uvnitř rozporuplná. Starousedlíci dodnes této scéně klopotně říkají Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu; světu dneška a zítřka se ovšem otevírá novým,  globálně srozumitelným a snadněji zapamatovatelným  pojmenováním Sibiřské koloseum.

 Více se dozvíte v dalším díle cyklu Slavná auditoria v premiéře v pondělí 2. října v 19:00. Reprízy jsou připraveny na čtvrtek 5.10. ve 22:00 a sobotu 7.10. v 10:00.