Vyslanec v prostoru i čase

Výčet českých hudebníků, kteří se v 18. století vydali z domova do světa, je takřka nekonečný. Bratři Bendové, Vaňhal, Míča, Dusík, Koželuh, Voříšek, Mysliveček, Stich, Rejcha, Zelenka, Mareš a řada dalších. Ne že by před nimi a po nich, počínaje - namátkou - Brixim a konče Martinů, Kubelíkem či Firkušným, neodcházeli naši skladatelé a interpreti za hranice. Proč jich ale bylo tolik právě v období ohraničeném lety 1740 až 1810? Tehdy byla zaznamenána zajímavá čísla. Jako své hlavní povolání uvádělo hudbu 951 zdejších občanů. A plných 409 z nich, čili 43 procent,  odešlo sedmi dekád na obživou do světa. Co je k tomu vedlo? A byla to ve všech případech opravdu emigrace?

V Čechách se necítili dobře z nejrůznějších důvodů. Hmotně neměli vesměs na růžích ustláno. Někteří postrádali náboženskou svobodu. Jiným se zdálo, že skutečný hudební život se neodvíjí v Praze, ale v metropoli rakouské monarchie. A všechny postihoval neklid, pramenící z válek o rakouské dědictví. Ty rozpoutal nástup Marie Terezie na trůn. Pro mnoho mocných v Evropě nepřijatelný proto, že se vlády ujala žena.

Příkladem za všechny budiž Jan Václav Stamic z Německého, později Havlíčkova Brodu. Nebo snad Johann Wenzel Stamitz z Mannheimu? Správně je vlastně obojí... A nejdůležitější pak skutečnost, že svojí tvorbou otevřel cestu slavnějším. Mozartovi či Haydnovi. Byl to náš skutečný vyslanec v prostoru i v čase.

A právě životním osudům Jana Václava Stamice se bude věnovat Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 28. října v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 31.10. ve 22:00 a v sobotu 2.11. v 10:00.