Zpívání, hraní, hledání

Od listopadu 1989 uteklo jen pár měsíců, když se v pražské Libni odehrála nenápadná, ale navýsost nemilá událost. Před omšelým činžákem postávala dvaaosmdesátiletá elegantní žena. Nikdo ji nepoznával. Přitom Jarmila Novotná patřila k nejslavnějším sopranistkám 20. století. Šestnáct let zpívala hlavní role v Metropolitní opeře v New Yorku, kde před ní od nás  podobně uspěla jen Emma Destinnová. Novotnou uctívali skladatel Franz Lehár či dirigent Arturo Toscanini, který ji v dopisech oslovoval „Mia cara Pamina“. Tato role v Mozartově Kouzelné flétně patřila k jejím nejznámějším… Mezi její obdivovatele patřil ovšem též Tomáš Garrigue Masaryk. I kvůli tomu spáchal na Jarmile Novotné minulý režim jeden z mnoha svých hříchů v kultuře. Poté, co roku 1948 odešla za hranice, z ní v této zemi učinil takzvanou ne-osobu. Nesmělo se o ní psát, vysílat její nahrávky.

Osudům této mimořádné ženy se bude věnovat  Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 21. ledna v 19:00, reprízy na čtvrtek 24.1. ve 22:00 a sobotu 26.1. v 10:00.