Czech Press Photo, Grammy, BAFTA i Zlatý medvěd. Veselá vdova, Bakchantky i Šaty dělají člověka. Co přinesl únor 2023

Hned v úvodu měsíce se dozvídáme vítěze 28. ročníku Czech Press Photo. Mezinárodní porota vybírala ze šesti tisíc snímků od 234 autorů. Slavnostní vyhlášení v Národním muzeu sledovala naše kolegyně Kristina Tůmová.
„Fotografií roku 2022 se stal snímek Vojtěcha Dárvíka Mácy Masakr v Irpini a Buči, zachycující psa, sedícího vedle těla svého pána zakrytého dekou. Snímky války na Ukrajině a následné uprchlické krize ovládly také kategorie Aktualita, Reportáž a Každodenní život. V kategorii Umění a kultura zvítězil Lukáš Bíba se sérií fotografií ze scény divadelního šapitó Azyl 78. Stovky snímků sto dvaceti českých a slovenských fotografů až do 31. července vystaví ve třech sálech Národní muzeum.“

Na pátek 3. února připravilo Janáčkovo divadlo v Brně premiéru operety Franze Lehára – Veselá vdova. V přípravném týmu se objevil dirigent Jakub Kleker a poprvé se jako režisér představil choreograf Martin Pacek. Podle režisérky Magdaleny Švecové to byla radostná práce:
„Mně nejvíc samozřejmě dělala radost ta práce s lidmi, to tvoření. Určitě pro mě jako operní režisérku je velká výzva práce s textem, takže na tom, musím říct, že se stále mám, co se učit a učím se. Pomáhala nám také Jana Čtvrtecká, úžasná na činoherní vedení, a pro byla pro mě úžasná zkušenost.“

• Felix Klieser (©Profimedia)

Světově uznávaný hornista Felix Klieser zahrál 8. a 9. února společně se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Pod taktovkou Tomáše Braunera zazněly v Obecním domě Symfonické variace a Symfonie č. 7 Antonína Dvořáka. Specifikum Sedmé symfonie přiblížil sám Tomáš Brauner:
„Tím, že je v tónině d moll, tak je tam trošku jiné zabarvení, než například v Osmé symfonii nebo v Novosvětské, kterou samozřejmě známe všichni. Ale řekl bych, že pro mě je Sedmá symfonie jedna z těch – nechci říct, že jedna z nejlepších, protože každá má svoje místo v repertoáru – ale mně se líbí, že přesto, že je v mollové tónině, cítíme tu krásu a náladovost a veselí, které dokázal napsat jenom Dvořák.“

V noci na 6. února se ve Spojených státech předávaly ceny Grammy, ocenění pro nejlepší hudební nahrávky udílené každoročně americkou Národní akademií hudebních umění. Rozdávaly se tentokrát celkem v 91 kategoriích, z toho v osmi zaměřených na klasickou hudbu. Předávání sledovala kolegyně Dita Hradecká:
„Tyto ceny reflektují společenská témata, která skutečně teď rezonují po celém světě, a to vrátit hlas lidem, kteří byli v minulosti potlačováni, tzn. máme zde první afroameričanku, skladatelku Florence Prize, máme tady první operu afroamerického skladatele, která byla uvedena v Metropolitní opeře, a pak je tu samozřejmě i genderové hledisko…“

Dojetí a velký potlesk zažili představitelé činohry Národního divadla Brno poté, co zahráli 7. února v izraelském Národním divadle Habima hru Karla Čapka Matka. Představení bylo v češtině a doprovázely ho hebrejské titulky. Režíroval Štěpán Pácl:
„Co dokážu tvrdit o dějinách Izraele, tak to jsou vlastně dějiny neustálého bránění se a nasazování života proto, aby vůbec ta kultura a komunita tady mohla žít. A to sevření těch, kteří si to nepřejí, je hrozně silné. Aniž bych stranil někomu, jsou to dějiny konfliktu a jsou to dějiny toho, jestli já to vydržím a postavím se za to, so mi přijde důležité.“

• Carnegie Hall (©Profimedia)

Americké turné, první po 50. letech, v noci na 9. února zahájila v Carnegie Hall v New Yorku Filharmonie Brno. Zahrála skladby Bohuslava Martinů i Leoše Janáčka. Orchestr koncertoval ve Spojených státech naposledy v roce 1973.

Činohra Národního divadla uvedla 16. a 17. února hru o vzniku kultu boha Dionýsa. Eurípidovy Bakchantky měly premiéru ve Stavovském divadle. Antické drama o bohu vína a nespoutaném veselí pojal režisér Martin Frič velmi moderně a muzikálově.
„My jsme zvolili formu scénického koncertu. Diváci koukají na koncert, na kterém s něco podivného stane. Takže tam vedle našich herců a hereček, kteří převážně zpívají, mám i živou existující kapelu Bert & Friends, zároveň tam máme ještě devítihlavý operní sbor, kde jsme oslovili především umělkyně z uprchlických kruhů z Ukrajiny a Běloruska.“

V Londýně se 20. února rozdávaly britské filmové ceny BAFTA. Sedm ze čtrnácti nominací proměnil německý film režiséra Edwarda Bergera Na západní frontě klid podle románu Ericha Maria Remarqua. Snímek se natáčel v Česku a získal i cenu za nejlepší film a režii. Ocenění si za práci na něm odnesl také český zvukař Viktor Prášil.
„Film se natáčel v roce 2021 v České republice, a to například na zámku Hořín, v Žatci, Postoloprtech, Ralsku nebo v Praze. Část dekorací vznikala v barrandovských studiích. Krvavé bojiště první světové války vyrostlo ve středočeských Milovicích. Nominaci na rozdíl od Prášila neproměnili další Češi, a to specialisté na zvláštní efekty Viktor Müller a Kamil Jafar.“

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov uvedl 21. února v britské Královské opeře v Londýně Rusalku Antonína Dvořáka.

• Steven Spielberg přebírá cenu Zlatý medvěd (©Profimedia)

Zlatého medvěda za celoživotní dílo převzal 22. února na filmovém festivalu Berlinale americký režisér Steven Spielberg. Po ceremonii se promítalo jeho částečně autobiografické drama Fabelmanovi. Spielberg už letos za snímek dostal dva Zlaté glóby.

Státní opera Praha uvedla 24.února v rámci cyklu Musica non grata premiéru opery Šaty dělají člověka od rakouského skladatele Alexandera Zemlinskeho.

Dirigent sir Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená zakončili svou rezidenturu u České filharmonie mimořádným koncertem 25. února. Ve Dvořákově síni Rudolfina zazněly dvě skladby od Roberta Schumanna – předehra k opeře Jenovéfa a Druhá symfonie. Kožená se rozloučila ve dvou písňových cyklech Bohuslava Martinů.

Úvodní foto: Vojtěch Dárvik Máca, fotograf, cena, Czech Press Photo 2022 (©Profimedia)