Garanční systém finančního trhu, aneb jak funguje pojištění vkladů

O pojištění vkladů toho bylo v uplynulých týdnech slyšet mnohé. A to kvůli pádu Sberbank. Jejím klientům Garanční systém finančního trhu skrze pobočky Komerční banky vyplácí takzvané náhrady vkladů. Jak pojištění vkladů funguje, jaká je role Garančního systému finančního trhu a jak výplaty probíhají? Zeptali jsme se výkonné ředitelky Garančního systému Renáty Kadlecové.

Sberbank na konci února padla. Lidé ale o své vklady nepřišli…

Ano, to je role Garančního systému finančního trhu. V případě krachu finanční instituce – banky, stavební spořitelny nebo družstevní záložny – vyplatí jejím klientům náhrady vkladů až do výše ekvivalentu 100 000 euro. A to už za 7 pracovních dní prostřednictvím poboček vyplácející banky, kterou je nyní Komerční banka.

Tento systém je nový, nebo v Česku už funguje déle?

Po sérii krachů českých bank v letech 1993-4 a také po vzoru evropské směrnice, která tehdy v Evropské unii sjednotila principy ochrany drobných vkladatelů, byla v České republice přijata právní úprava, na základě které začal v roce 1995 fungovat Fond pojištění vkladů, předchůdce dnešního Garančního systému. V té době ale ještě neexistovaly lhůty a limity pro výplatu náhrad vkladů, jak je známe dnes. Pojištěny tehdy byly pouze bankovní vklady fyzických osob vedené v českých korunách, a to ve výši 80 % hodnoty vkladu, nejvýše však do limitu 100 000 korun pro jednoho vkladatele u jedné banky. Vkladatelé také z počátku dostávali náhrady vkladů až po třech měsících od krachu finanční instituce. Postupem času se ale tyto lhůty a limity měnily ve prospěch klientů.

A dnes vypadají konkrétně jak?

Dnes jsou vklady pojištěny až do výše ekvivalentu 100 000 euro, tedy zhruba 2,5 milionu korun. Přesná výše se odvíjí od aktuálního devizového kurzu vyhlašovaného ČNB. Vklady jsou do tohoto limitu pojištěny v plné výši. Neuplatňuje se žádná spoluúčast a lidé si mohou náhrady vkladů vyzvednout už za 7 pracovních dní od oznámení ČNB o neschopnosti finanční instituce dostát svým závazkům.

Co patří mezi pojištěné produkty?

Mezi pojištěné produkty patří obecně vkladové účty; tedy prostředky uložené v bankách, stavebních spořitelnách a družstevních záložnách například na běžných, spořících nebo termínovaných účtech, dále pak na vkladních knížkách. Pojištění se vztahuje i na stavební spoření…

Kolik peněz je aktuálně k dispozici v Garančním systému pro zajištění funkce systému pojištění vkladů? Změnilo se to nějak po výplatě klientů Sberbank?

Garanční systém spravuje dva Fondy, a to Fond pojištění vkladů, ve kterém byla před zahájením výplaty klientů Sberbank k dispozici částka 37,4 miliardy korun a Fond pro řešení krize, který disponuje rezervou ve výši 21,2 miliardy korun.

Suma peněz ve Fondu pojištění vkladů teď logicky poklesla, nicméně se opět zvýší, a to jednak díky příspěvkům od pojištěných institucí, které je mají povinnost hradit každoročně, jednak díky výnosům, které Garanční systém získá z konkursů a likvidací bank a družstevních záložen.

Jaké instituce tedy příspěvky musí hradit?

Do Fondu pojištění vkladů přispívají banky, pobočky bank ze zemí mimo EU, stavební spořitelny a družstevní záložny. Do Fondu pro řešení krize přispívají navíc ještě vybraní obchodníci s cennými papíry.

Výplata Sberbank odčerpá z Fondu pojištění vkladů více než 24 miliard. Není v něm teď málo peněz, když náhodou zkrachuje větší finanční instituce?

Jak jsme již zmínili, finanční rezervy ve Fondu pojištění vkladů se postupně opět navýší. Tyto rezervy slouží pro výplatu náhrad vkladů klientům menších finančních institucí, které se dostanou do finančních problémů. Jde o instituce, které nejsou z hlediska fungování finanční infrastruktury významné. Pokud by však ve Fondu nebyl dostatek peněz, má Garanční systém zákonem stanovené možnosti, jak dodatečné prostředky získat, a to například vypsáním mimořádných příspěvků pojištěných institucích, vydáním dluhopisů či získání úvěru na finančním trhu nebo půjčkou od zahraničních systémů pojištění vkladů apod.

V případě větších bank, které jsou významné pro fungování finanční infrastruktury, to znamená, že plní některou z kritických funkcí – mají například významný podíl při přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů nebo v zajišťování platebního styku a existuje zde veřejný zájem na zachování jejich činnosti, tak v tomto případě se mohou použít finanční rezervy Fondu pro řešení krize při restrukturalizaci instituce. Cílem tohoto řešení je, aby bylo zajištěno pokračování zásadních činností banky, minimalizovaly se dopady jejího selhání na hospodářství a finanční systém a aby byla obnovena její životaschopnost ať již v celém rozsahu či pouze částečně.

Jaké jsou nástroje, které má ČNB k dispozici, aby předešla spuštění výplaty náhrad vkladů, respektive vyhlášení platební neschopnosti?

ČNB monitoruje činnost bank, provádí dohlídky tzn, kontroly v bankách a ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky v činnosti bank. Jejich prostřednictvím usměrňuje činnost bank tak, aby nedocházelo k aktivitám, které by mohly poškodit zájmy jejich klientů a stabilitu bankovního systému jako celku. Banky jsou povinny provádět své obchody obezřetně, tj. způsobem, který nepoškozuje zájmy vkladatelů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky, dodržovat podmínky stanovené licencí a právními předpisy, včetně opatření vydaných ČNB. Zjistí-li ČNB, že banky tato pravidla nedodržují, může vůči nim uplatnit různá opatření jako např. vyžádat ve stanovené lhůtě odstranění zjištěných nedostatků, požadovat výměnu osob ve vedení a dozorčí radě banky, omezit nebo zakázat vykonávání některé z činností uvedených v licenci, nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo např. uložit pokutu do výše 50 mil. Kč. Další opatření se váží na ukazatele kapitálové přiměřenosti. V případě, že tento poměr se sníží pod dvě třetiny minimálního 8% limitu, ČNB požaduje např. zvýšení základního kapitálu na dostatečnou úroveň, omezení nabývání některých (rizikovějších) aktiv, omezení výše poskytovaných úrokových sazeb z vkladů na běžnou úroveň aj. V případě hlubších problémů banky může ČNB také uplatnit takzvaná opatření včasného zásahu mezi něž patří například aktivace opatření ozdravného plánu banky, změna její strategie, svolání valné hromady, personální změny ve vrcholovém vedení či výměna celého vrcholového vedení atd.... V případě, že by daná opatření případně nebyla účinná, může ČNB zavést tzv. dočasnou správu banky a jmenovat jednoho nebo více dočasných správců. ČNB má tedy pro případ vážných problémů dané banky po ruce poměrně širokou škálu silných nástrojů.

Vraťme se zpět k pojištění vkladů. Na samotném začátku fungování systému pojištění vkladů v Česku byly pojištěny jen vklady vedené v českých korunách. Jak je to nyní? Jsou pojištěny i vklady vedené v zahraniční měně?

Ano, jsou. Nezáleží na tom, v jaké měně máte svůj vklad u finanční instituce v České republice uložen. Ať už je účet vedený v eurech, amerických dolarech nebo v jiné měně – všechny tyto vklady jsou pojištěny.

Jaké limity tedy platí pro výplatu náhrad vkladů vedených v cizích měnách?

Opět platí souhrnný limit 100 000 eur na vklady vedené pro jednoho vkladatele v jedné instituci. Pokud by došlo ke krachu Vaší banky, přepočtou se tyto zůstatky cizoměnových účtů na českou korunu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou v den, kdy oznámí neschopnost banky dostát svým závazkům. Náhrada vkladů se vyplácí pouze v českých korunách.

A když má člověk prostředky uloženy v bance v zahraničí? Jak funguje pojištění vkladů v jiných zemích?

Prakticky po celém moderním světě jsou vklady ve finančních institucích pojištěny. Ve světě existuje zhruba 146 systémů pojištění vkladů. V Evropské Unii je pojištění vkladů povinné. V každé ze zemí EU tedy existuje obdobný systém, jaký funguje v České republice. Stejně tak platí po celé EU shodný limit pojištění ve výši 100 000 EUR. Můžou se jen lišit některé lhůty, případně proces výplaty náhrad vkladů.

Více informací najdete na stránkách České národní banky.

Foto: Profimedia