Knižní novinky v únoru 2020

24.2.2020 / Další / Martina Klausová

Marek Krajewski: Erínye a Charónova čísla

První dvě části „lvovská trilogie“, série thrillerů odehrávajících se v předválečném Polsku polského spisovatele a překladatele. Zpráva o rituální vraždě spáchané Židy pobouří město, vypukne panika. Čí dítě bude další? Všichni spoléhají na komisaře Popielského. Jenže komisař nechce vést vyšetřování. Tentokrát ne! Lvovem se plíží přízrak blížící se války, tíseň a strach, avšak jeho zločinecké podsvětí žije nadále podle starých pravidel. Každý tady zná Popielského, ale nikdo s ním nechce spolupracovat, nikdo mu nechce vstoupit do cesty. Na město zločinu padne stín Erinyí – bohyní pomsty. I pro druhý díl si autor do názvu vypůjčil jméno z řecké mytologie. Jmenuje se Charónova čísla a komisař Popielski v něm řeší další zapeklitý případ.

Jiří Šimáček a Ján Lastomírsky: Článek II

 Komiksové knihy bývají o hrdinech a tahle není výjimkou. Je o člověku, který svou odvahu projevil v nejtěžších okamžicích naší historie - v období protektorátu. Z té doby známe řadu slavných jmen - Peřina, Gabčík, Kubiš, Mašín nebo Balabán, jsou ale také hrdinové méně známí. Jako kaplan Vladimír Petřek, který nasadil život, aby poskytl úkryt v kryptě kostela nejhledanějším "zločincům" té doby - útočníkům na protektora. Petřkovo hrdinství bylo zdánlivě obyčejné, přitom nanejvýš riskantní a těžko pochopitelné. Podobnou odvahu projevily stovky dnes bezejmenných žen a mužů. A tento komiks je alespoň jejich letmou připomínkou.

Theodora Grossová: Alchymistova dcera

Mary Jekyllová, po smrti rodičů sama a bez peněz, se začne zajímat o záhadnou minulost svého otce. Objeví stopu, že Edward Hyde, otcův někdejší přítel a vrah, je možná stále nablízku. Na informace vedoucí k jeho dopadení je vypsána odměna… Odměna, jež by vyřešila její finanční potíže. S pomocí Sherlocka Holmese a doktora Watsona se Mary snaží tajemného Hydea najít, pátrání je zavede až k odhalení tajné společnosti nemorálních vědců posedlých touhou po moci. A ti musí být přemoženi. Příběh americké autorky Theodory Grossové o síle přátelství, zasazený do viktoriánské doby, se hemží záhadami a montsry, především ale okouzlí svou nápaditostí a vtipem.

Miřenka Čechová: Baletky

Syrový a nelítostný obraz studií na Taneční konzervatoři a pražského života v divokých 90. letech. Román režisérky a tanečnice Miřenky Čechové vychází z jejích vlastních zkušeností a deníkových zápisků: Baletky mají dvě tváře. Jednu usměvavou a dokonalou, kterou vidí publikum. A pak tu odvrácenou, když zmizí za oponou. Předpisový úsměv jim spadne, tvář se zkřiví a lapají po dechu, protože se dusí. Při tanci totiž nemohou dýchat pusou. Tak jako hrdinka tohoto příběhu. Ještě jí nebylo čtrnáct a už každý den zažívá baletní dril jako v armádě, je odbornicí na používání projímadel a zvracení, aby si udržela váhu, na ošetřování krvavých palců a stahování prsou. Do toho poznává první sex a klubový život v Praze. Jsou devadesátá léta, frčí perník a extáze a její sen tančit jednou ve zlaté kapličce se mění v noční můru.

Petr Placák: Křesťanský západ o českou  věc

V práci založené na rozsáhlém archivním výzkumu popisuje Petr Placák vznik katolické laické organizace Opus Bonum pevně spjaté se jménem opata Břevnovského kláštera Anastáze Opaska; peripetie, obtíže a kontroverze, které její vznik a působení provázely.  „V malé obci Franken se v roce 1978 stalo něco, co bylo do té doby nemyslitelné. V neděli v místním kostele se ve výroční den komunistického puče v únoru 1948 odehrála zcela neuvěřitelná věc: kostel byl plný českých exulantů ze všech koutů západní Evropy i z Ameriky. U oltáře promlouval česky kněz, benediktinský opat Anastáz Opasek a před ním klečel bývalý tajemník ÚV KSČ z roku 1968 Zdeněk Mlynář… … Oba vyhnala do exilu sovětská okupace v roce 1968… „Toto napsal spisovatel Ota Filip o celoexilovém setkání pořádaném v roce 1978 laickou organizací Opus bonum v čele s opatem Anastázem Opaskem. Ta dokázala do té doby „nemyslitelné“: v odporu proti normalizaci „ducha“ spojila v exilu katolíky a evangelíky s ateisty, konzervativce s liberály, pravičáky s exkomunisty, socialisty a zelenými, aristokraty s členy čs. undergroundu…

Šlitr, Šlitr, Šlitr

Monografie představující dosud nepublikované kresby Jiřího Šlitra, kterého mnozí znají především jako hudebníka a herce, ale on sám se nejvíc ze všeho cítil být výtvarníkem.  Jeho kresby z cest, scény z městského a kavárenského života, hudebního a divadelního světa i portréty osobností zlatých šedesátých v řadě případů snesou srovnání s legendární filmovou novou vlnou či progresivní světovou kresbou.

Volker Kutcher: Lunapark

Další díl krimi série z předválečného Německa, která se stala volnou předlohou úspěšného seriálu Babylon Berlín. Tentokrát komisař Gereon Rath vyšetřuje úmrtí příslušníků SA, která tajná státní policie považuje za politicky motivované vraždy, Rath ale usuzuje na sériového vraha. Během roku 1934 začíná být politická situace v Berlíně stále výbušnější a tlak na komisaře roste: SA se zmocní jeho ženy a on sám dostává jednoznačnou objednávku vraždy…  Z celé velmi úspěšné série s komisařem Rathem již vyšlo: Mokrá ryba, Tichý zabiják, Goldstein a Spis Vaterland.

Anne Franková: Povídky a příhody ze zadního domu

Takzvaná „Knížka povídek“ Anne Frankové, o níž autorka 7. srpna 1943 ve svém deníku píše: „Před pár týdny jsem začala psát povídku, úplně vymyšlený příběh, a tak se mi to zalíbilo, že se má psaná rodina utěšeně rozrůstá.“ Ani ne o měsíc později začne „psanou rodinu“ přepisovat do zvláštního, velkého sešitu. Na první stránku nadepsala: „Povídky a příhody ze zadního domu, vylíčila Anne Franková“. Většinu příběhů zřejmě Anne nejprve načrtla na jednotlivé listy papíru a pak teprve přepsala načisto do povídkové knížky, protože se v ní téměř nevyskytují škrtnuté pasáže nebo jiné opravy. Nejranější příběh má datum 8. prosince 1942, poslední je datován 12. května 1944.