Tango Nuevo ! Koncert k poctě Ástora Piazzoly

Václav Hudeček, Jiří Vodička, Ladislav Horák, Ivo Kahánek, Jaroslav Novák a Petr Ries vzdají poctu mistru argentinského tanga 27. dubna na Classic Praha.

11. března jsme si připomněli rovných 100 let od narození argentinského hudebního skladatele, tvůrce nového hudebního stylu tango nuevo, bandoneonisty Ástor Piazzolla.

Ástora Piazzolu připomeneme znovu v úterý 27. dubna, kdy se měl v Betlémské kapli uskutečnit závěrečný koncert 29. ročníku festivalu Svátky hudby v Praze - Václav Hudeček a jeho hosté. S ohledem na současnou situaci se sice koncert nemůže uskutečnit dle původního plánu, ale večer v rytmu tanga můžete prožít na vlnách rádia Classic Praha. V rámci mimořádného Koncertu bez smokingu ve 20 hodin nabídneme nahrávku koncertu, na němž vystoupí legendární houslista Václav Hudeček a jeho skvělí hosté - houslista Jiří Vodička, akordeonista a bandoneonista Ladislav Horák, klavírista Ivo Kahánek, kytarista Jaroslav Novák a kontrabasista Petr Ries. Zazní největší hity z Piazzolovy tvorby, včetně nezapomenutelných hitů jako Adios Nonino, La Muerte del Ángel, Oblivion či Libertango.

Kromě zvukového záznamu koncertu na frekvenci 98,7 ovšem můžete zcela mimořádně celý záznam koncertu sledovat od 27. dubna ve 20:00 i ZDE !

Ástor Piazzolla se narodil v Mar del Plata v Argentině. Byl jediným dítětem italských imigrantských rodičů. Jeho dědeček z otcovy strany, námořník a rybář Pantaleo Piazzolla, se na konci 19. století přistěhoval do Mar del Plata z Trani. Jeho matka byla dcera dvou italských přistěhovalců z Lucky v Toskánsku. V roce 1925 se rodina přestěhovala do Greenwich Village v New Yorku. Malý Astor doma poslouchal nahrávky tangového orchestru Carlosa Gardela a Julia de Cara a od raného věku byl vystaven vlivům jazzu, ale i klasické hudbě, např. Johanna Sebastiana Bacha. V roce 1929 pak Astor začal hrát na bandoneon, který mu jeho otec koupil v newyorské zastavárně a v roce 1932 složil své první tango "La Catinga". Následující rok absolvoval hudební lekce s maďarským klasickým klavíristou Bela Wildou, žákem Rachmaninova, který ho naučil hrát Bacha, a to nikoliv na klavír, ale právě na bandoneon.

V roce 1954 dostal Piazzola stipendium ke studiu v Paříži, kde měl možnost zahrát své kompozice slavné Nadie Boulanger. Ta jeho klasickými skladbami, které považovala za imitace Stravinského a Bartóka, nebyla příliš nadšená. Když jí ovšem Piazzolla zahrál své tango Triunfal, pronesla Boulanger osudovou větu: “Tohle je ten opravdový Piazzolla – už ho nikdy neopouštěj.”

Piazzolova tvorba a originální styl, který působí na hudebníky i posluchače všech žánrů i generací dodnes, mu vynesly pozici nejhranějšího autora 20. století.