Leif Ove Andsnes v Rudolfinu, La Traviata v kinech, nové CD Adama Plachetky i kulatiny Marty Kubišové a Jiřího Stivína

Další měsíc je za námi. Souhrn listopadových událostí připravili Kateřina Voltrová a Luděk Khebl.

Dne 1. listopadu začal Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno. Jeho osmý ročník otevřela inscenace „Glagolská mše / Z mrtvého domu“ Jakuba Hrůši a Jiřího Heřmana. Pozvání na festival přijali i slavné zahraniční operní soubory - s novinkou přijede například švýcarský. Očekávání od festivalu nám řekla dramaturgyně akce Patricie Částková:
„Toto vynikající švýcarské divadlo se začalo teďka Janáčkovi věnovat intenzivně. Na jaře tam měla premiéru Její pastorkyně. Na festival přijíždí s velice horkým zbožím, skutečně ta premiéra Káti Kabanové, kterou přivezou, se odehraje něco málo přes týden od festivalu. Hudební nastudování je dílem Tomše Netopila a režisérkou je Tatjana Gürbaca.“

profimedia-0370927574 Leif Ove Andsnes 2.jpg

Dne 5. listopadu začal Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Letos už podesáté. A v Dvořákově síni Rudolfina ho zahájil Leif Ove Andsnes. Pozvání přijali i další významní hosté - Anna Vinnickaja, Igor Ardašev a Grigorij Sokolov.

La Traviata Giuseppe Verdiho letěla 5. listopadu v přímém přenosu do světa. V Česku ji promítala kina Světozor, Aero a Bio Oko a pobočky Cinestar. A o vystoupení Metropolitní opery v New Yorku byl velký zájem. Už předem to avizovala mluvčí Aerofilms Sabina Coufalová:
„Podle předprodejů to vypadá, že to bude zatím asi nejúspěšnější opera v této sezóně, protože ten titul je opravdu silný a klasické operní publikum na to hodně slyší.“

profimedia-0734740345 marta kubišová.jpg

80. narozeniny oslavila 1. listopadu zpěvačka Marta Kubišová. Na její počest zazněl ve velkém sále Lucerny Koncert pro Martu. Vystoupili Aneta Langerová, Vojtěch Dyk nebo Jana Kirschner.

V listopadu jsme si připomněli 140. let od prvního uvedení cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast. Vůbec poprvé zazněla 5. listopadu 1882 v sále na Žofíně. První nahrávka díla pochází z roku 1929. A vznik díla nebyl jednoduchý, jak ve vysílání rádia Classic Praha prozradila Martina Klausová:
„Nahrávka byla pořízena Českou filharmonií pod vedením Václava Talicha pro společnost His Master´sVoice; jednalo se vůbec první zaznamenanou nahrávku České filharmonie. V následujících letech Česká filharmonie Mou vlast propagovala na českém i zahraničním území a po nedlouhé době se stalo zvykem cyklus hrát i – jak už jsem říkala - při nejrůznějších státních příležitostech.“

Radim Vizváry představil svůj nový projekt. Vystoupení s názvem Krajina těla mělo premiéru 10. 11. na Nové scéně Národního divadla. Pohybově vizuální báseň měla za úkol vybídnout k zamyšlení nad lidským tělem, které - stejně jako krajinu - proměňuje čas. Podle dramaturgyně Laterny Magiky Hany Strejčkové má dílo více vrstev:
„Ta primárně podobnost, vizualita, poetické vnímání krajiny a těla - tam se například dotýkáme podobnosti lidského těla a krajiny. Například záda jako pláň, hrbolky, jako třeba lopatky, jako kopce a podobně. A zároveň se dotýkáme senescence, dotýkáme se smrtelnosti, koloběhu přírody, cykličnosti.“

Barytonista a pardubický rodák Filip Bandžak natočil album s Mahlerovými písněmi. A pokřtil ho 9. listopadu za účasti velvyslankyně Brazilské federativní republiky. Brazilští představitelé ho totiž k nahrávce sami vybídli. Filip Bandžak nám při té příležitosti prozradil, jak se Brazilci staví ke klasické hudbě:
„Brazílie je velice kulturní země s obrovskou tradicí, ti lidé jsou velice muzikální, s tím rytmem se vlastně rodí. Myslím, že karnevaly v Riu jsou pověstné po celém světě, a co se týče té středoevropské hudby, díky tomu, že Brazílie byla kolonie Portugalska a Portulgalci víceméně jsou blíž k nám kulturou, tak oni k tomu mají vztah a opera a klasická hudba obecně má hodně posluchačů, hodně fanoušků.“

200613_rattle_kozena_webres_58_-c-_petrahajska.jpg

(Foto: Archív ČF, Petra Hajská)

Výročí sametové revoluce připomněla i Česká filharmonie na Koncertech pro svobodu a demokracii 16. a 17. listopadu. Zazněly řecké a maďarské lidové písně v úpravě Maurice Ravela a Bély Bartóka. Na programu byla i Devátá symfonie Gustava Mahlera. K prvnímu českému orchestru se ve Dvořákově síni Rudolfina připojili i rezidenční umělci letošní koncertní sezóny - dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená.

Operní pěvec Adam Plachetka pokřtil 22. listopadu společně s Czech Ensemble Baroque své nové album s názvem Molieri. Obsahuje árie z komických oper od Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Salieriho. Plachetka pro posluchače rádia Classic Praha porovnal díla obou autorů:
„Srovnávat se s Mozartem je v každé epoše asi problém. Nicméně Salieri, si myslím, že zase byl o to lepší řemeslník, o co možná více musel přemýšlet nad nějakými motivy, tak vlastně on má zas ta témata nádherně zpracovaná. Z Mozarta čiší taková ta lehkost a Salieri, je vidět, že nad partiturami asi proseděl více času. Ale zase díky tomu byl zřejmě větší fachman.“

profimedia-0431758967 jiří stivín.jpg

Multiinstrumentalista Jiří Stivín oslavil 23. listopadu své 80. narozeniny. Hudební alchymista, který dokáže hrát na různé dechové nástroje a umí se pohybovat i na platformě vážné hudby i jazzu prozradil svá životní kréda:
„No já mám dvě taková. Zaprvé říkám často takové to perské heslo, že všechno je v rukou Alláhových, ale velblouda si přivaž; to mi přidá jako velice takový správný. A druhá věc je – daj-li vám nalinkovaný papír, piště napříč.“

Státní opera Praha uvedla v 24. a 27. listopadu premiéru Straussovy opery Růžový kavalír. Toto provedení vycházelo z původní úspěšné inscenace berlínské komické opery režiséra Andrease Homokiho. V hlavních rolích se představili Petra Alvarez Šimková, Vera Talerko nebo Petr Nekoranec. Podrobnosti doplní kolegyně Zuzana Filípková:
„Růžový kavalír patří mezi komické opery. Nahlédnete v ní do života Vídně v polovině 18. století. Nechybí groteskní postavy, mnoho převleků i složité zápletky a vztahy mezi hlavními hrdiny. Straussova opera měla premiéru v roce 1911 v Dráždanech a stala se natolik oblíbenou, že musely železnice rozšířit vlaková spojení, aby se na ni dostali zájemci z celé Evropy.“

Ostatní foto: Profimedia

Podcast