Nejpopulárnější melodie oslavující jaro

V letošním roce ovšem připadá první jarní den už na 20. března, protože jarní rovnodennost, tedy okamžik, kdy se střed Slunce ocitne přesně nad rovníkem a vstoupí do znamení Berana, nastává 20. března 2022 v 16:33 hodin.
Den, který je o rovnodennosti stejně dlouhý jako noc, se od této chvíle začíná prodlužovat. To se děje až do letního slunovratu, což letos nastane 21. června v 11:13 hodin, kdy bude den dvakrát tak delší než noc.
A kdy se jarní rovnodennost opět vrátí na 21. března? Bude tomu tak až v roce 2102. Mezi astronomickým a naším běžným kalendářem totiž vznikají odchylky, a to proto, že době, která uplyne od jedné jarní rovnodennosti k další, se říká tropický rok, který trvá přesně 365 dní, 5 hodin a 49 minut, zatímco kalendářní rok se počítá na rovných 365 dnů. Okamžik rovnodennosti a tím i prvního jarního dne se tedy tak každoročně posouvá o necelých 6 hodin dopředu.
Na 20. březen se tak v našem podnebném pásmu první jarní den "přestěhoval" už v roce 2012, a jak už dříve spočítali experti z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, zůstane na tomto datu až do roku 2048, kdy nastane začátek jara už 19. března. Pak se budou až do konce století data střídat mezi 19. a 20. březnem.

Bez ohledu na to, kdy přesně toho kterého roku jaro začíná, patří tato část roku bezesporu k nejoblíbenějším u celé řady z nás. A bylo tomu tak i v minulosti, kdy toto roční období inspirovalo mnoho umělců k jeho ztvárnění, ať už v krásné literatuře, výtvarném umění, sochařství či hudbě.

Asi k nejznámějším „jarním“ hudebním titulům patří část „Jaro“ slavného cyklu proslulého italského barokního skladatele Antonia Vivaldiho Čtvero ročních dob.

K podobně oblíbeným „jarním“ skladbám patří původně klavírní drobnůstka norského skladatele přelomu 19. a 20. století Christina Sindinga „Rašení jara“ z roku 1896. Na rozdíl od Vivaldiho, který po sobě zanechal bohatý hudební odkaz, se další Sindingovy hudební tituly větší popularity nedočkaly. Zato "Rašení jara" zní po celém světě v řadě komorních i orchestrálních úprav.

Pokud byste si chtěli zpříjemnit nadcházející roční období další krásnou, jarně voňavou hudbou, můžete si poslechnout například Jaro z Botticelliovského triptychu Itala Ottorina Respighiho, valčík Hlasy jara krále valčíku Johanna Strausse, Jarní jitro Angličana Fredericka Delia, Jarní ronda z Obrazů pro orchestr francouzského impresionisty Clauda Debussyho, Jarní symfonii německého romantika Roberta Schumanna, či Jarní sonátu klasicistního génia Ludwiga van Beethovena. Na jaro nezapomněli ani čeští autoři (Jarní píseň Jaroslava Kociana, Jaro Josefa Suka) a neutuchající oblibě se těší i ve 20. a 21. století (Ludivico Einaudi: Primavera, Max Richter: Vivaldi Recomposed, Astor Piazzola: Primavera portena).