Ocenění pro jubilanta Václava Hudečka i mladou naději, Petra Nekorance

V porovnáním s loňským červnem byl ten letošní o něco veselejší. A užívali si toho hudebníci, ale i návštěvníci kulturních akcí.

Hned první červnový den slíbila Plzeňská filharmonie, že svým posluchačům vynahradí zrušená vystoupení za pandemické období. Filharmonie přišla prakticky o tři sezóny. V nadcházející, v pořadí 103. sezoně, by mělo být vše jinak. Kromě tradiční koncertní řady přichází soubor i s novinkovou. Popsala nám ji ředitelka filharmonie Lenka Kavalová:
„Velkou novinkou je zařazení Chrámové řady, ta se bude odehrávat v prostorách Velké synagogy, a Katedrály sv. Bartoloměje. V jejím rámci nabídneme Haydnovský program, ten bude součástí festivalu Hydnovské hudební slavnosti, a potom nabídneme pořad s názvem Carmen, kde jako sólisté vystoupí naši filharmonici; ten bude v synagoze, a třetí koncret bude věnován barokní hudbě, kam jsme přizvali odborníky jako je varhaník a dirigent Adam Viktora a interprety, zpěváky, kteří se zaměřují na barokní hudbu, jako je třeba Gabriela Eibenová.“

Druhého června byli návštěvníci historického Paláce Hrzánů v centru Prahy součástí imerzivního představení. To znamená, že divák je součástí inscenace. Hrál se Mistr a Markétka Michaila Bulgakova a lidé se pohybovali po čtyřech patrech budovy. Podrobnosti doplní spolurežisérka představení Marie Nováková:
„Imerzivní divadlo je forma divadla, která vlastně vytváří takovou alternativní realitu, do které se může divák plně ponořit. To znamená, že těch třicet herců dejme tomu čtyři hodiny celou dobu hrají, jsou celou dobu ve svých rolích, nikdy z nich nevystupují, nikdy nemají pauzu, a zároveň divák může chodit, kam chce, může si sám volit, co chce vidět…“
Inscenace Mistr a Markétka se v Paláci Hrzánů z Harasova hraje až do 15. července.

Druhého června měla na Nové scéně Národního divadla světovou premiéru inscenace s názvem Všem se nám uleví. Autorkou i režisérkou v jedné osobě je Eliška Říhová. Hlavní poselství inscenace nám prozradila herečka Martina Preissová:
„V podstatě v tom je i zakopaný pes celé hry, že protagonisté té hry se domnívají, že se jim uleví od té tíhy nositelství, od toho, co si neseme od svých rodičů, od toho poslání rodičovského, od toho, jak těžký je život a jak ho nést, jak ho unést… A myslím si, že se nakonec dobereme všichni k takovému resumé, že k té úlevě až tak moc nedochází…“

(foto: Alexandr Dobrovský)

Druhý a třetí červnový den zažila Praha svátek pouličního umění. Na třiceti místech pod širým nebem se představilo 180 hudebníků. V pražských ulicích, na náměstích i v parcích zněl rock, jazz, folk, hip-hop, ale samozřejmě i klasika. Na stagi Supraphonu zahrál Belfiato Qunitet.

V kostele na pražském Spořilově se lidé 6. června naposledy rozloučili s hercem Josefem Abrhámem. Zemřel 16. května, bylo mu 82 let.

A přišla ještě jedna smutná zpráva. 5. června zemřel trumpetista Václav Týfa. Bylo mu 79 let. Působil v několika swingových a tanečních orchestrech a svou hudební kariéru zahájil na počátku 60. let v Orchestru Karla Vlacha. Později hrál v Orchestru Ladislava Štaidla, se kterým 15 let doprovázel zpěváka Karla Gotta. Působil i v Tanečním orchestru Československého rozhlasu a Orchestru Československé televize.

Sedmého června oslavil své 70. narozeniny houslista Václav Hudeček. Při této příležitosti obdržel medaili Ministerstva kultury ČR za šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí a Čestné občanství hlavního města Prahy. Zařadil se tak mezi takové umělecké osobnosti, jako jsou například Rafael Kubelík nebo Miloš Forman.

Až do 12. června měli možnost milovníci hudby navštívit Mezinárodní hudební festival v Kutné Hoře. Mezi účastníky letošního 15. ročníku letos byli např. houslista Pavel Šporcl, fagotista Jan Hudeček nebo pianista Piers Lane. A při jeho vystoupení vytvořil unikátní atmosféru nečekaný výpadek elektrického proudu. Na místě byla kolegyně Dita Hradecká:
„No a Piers Lane dohrával ty sólové Beethovenovy sonáty za takové skomírajícího světla, spíše šera, a poté už úplně tmy. No a druhá polovina, tedy ten komorní Dvořák, ten Dvořákův kvintet, ten se odehrál pouze za svitu těch malých lampiček, které měli muzikanti, aby mohli vůbec číst noty. A musím říct, že takové překvapení, které určitě pořadatelům přidělalo vrásky, tak pro posluchače to byl naopak velmi intenzivní a krásný, až mystický zážitek.“

Osmý červen byl dnem, kdy se do jabloneckého kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova opět vrátily varhany. Jiří Kreisel z Nadačního fondu Jablonecké varhany, který na opravu cenného nástroje sháněl peníze, prozradil za jak dlouho zazní první tóny:
„Odhad je zhruba asi dva měsíce, se bude pokračovat, protože těch 2 800 píšťal ještě dočistit, protože spousta z nich je kolem nás na balkonech… Tak ještě zabere spoustu času samozřejmě, všechny ty trubičky se musí ponapojovat, ještě taky některé se budou čistit, ale pak nastane asi šesti týdenní doba, kdy z Budyšína dojdou dva specialisté – intonatéři z firmy, kteří budou slaďovat jednak tóny těch jednotlivých rejstříků a píšťal, ale také musí doladit právě tu intonaci tak, aby se ty rejstříky jakoby zvukově vyrovnaly.“
Obnova varhan přišla na více než šest a půl milionu korun.

Osmého června začal festival Smetanova Litomyšl. Zahájila ho Slovenská filharmonie s Janou Kurucovou a Adamem Plachetkou. Program zahrnuje 44 koncertů a končí 5. července. Letošní ročník je výjimečný. Koncerty pro Evropu zahrála Česká filharmonie u příležitosti převzetí českého předsednictví v Radě Evropské unie.

Dvacátého prvního června začal v Laterně magice první ročník unikátního festivalu Laterna fest. Prostor dostaly nejlepší zahraniční multimediální divadelní inscenace, které pracují s digitálními technologiemi. Zaměření festivalu nám představila performerka a dramaturgyně Miřenka Čechová:
„Tak Laterna fest je vlastně multižánrový a multimediální festival. My se snažíme propojovat právě nové technologie s živým uměním. Festival má takové základní části; první jsou představení a jsou to všechno představení, která právě jsou nějakým způsobem technologicky zajímavá. Uvnitř těch představení se právě objevují různé mappingy, práce s videem, projekcí, s robotikou, ale i práce s různými žánry – s loutkou, s tancem, s hudbou.“

Na Smíchovské náplavce začal ve stejný den, 21. června, open air Festival Arena založený Divadlem bratří Formanů. Přehlídka divadla, nového cirkusu a hudby už popáté nabídla bohatý program českých i zahraničních souborů. Hrálo se ve stanech i na lodi. Přímo na náplavce přistála také vesmírná loď, která vytvořila kulisy pro úspěšné představení Juri o vesmírném průzkumníkovi a klaunovi. Na režii se spolu s Giorgio Bertolottim podílel i Petr Forman:
„Giorgio Bertolotti je italský výborný kumštýř, výborný klaun, a ten hraje svoje sólové představení – poletí na Měsíc. Před pár lety jsem to režíroval, byli jsem zavřený na dva měsíce spolu a byl to velký zážitek, protože on je opravdu skvělý. A nad ním potom ještě stojí jeden stan, Rasposo, to je jeden z takových těch highlaitů, z těch větších koprodukcí, ten tady zůstane celou tu dobu. Je Oraison, je to jejich poslední představení; také je lidé mohli vidět na Letné Letné….“

A ještě další akce se pojí s jedenadvacátým červnem. Na Hradčanech se znovu otevřela Bílkova vila. Uzavřená byla od podzimu kvůli přípravě nové expozice. Objekt je od roku 1963 ve správě Galerie hlavního města Prahy, která odstranila z předchozí instalace nepůvodní prvky a díla známého českého symbolisty Františka Bílka vystavila přehledněji do tematických celků.

(foto: Zoltán Matuška)

Petr Nekoranec získal Cenu Jiřího Bělohlávka, určenou umělcům do třiceti let. Převzal ji na Hradčanském náměstí v rámci závěrečného koncertu České filharmonie. Nekoranec byl v minulosti prvním Čechem, kterého přijali do programu pro mladé umělce v Newyorské Metropolitní opeře. Ve své kariéře působil i ve státních operách v Bavorsku a Stuttgartu. Teď je sólistou pražské Opery Národního divadla.

Dvacátého osmého června zpřístupnila Jízdárna Pražského hradu expozici velkoplošných projekcí z díla Alfonse Muchy. Premiérová scénická show s názvem Alphonse Mucha eMotion vychází především z Muchových plakátů ze sbírky podnikatele Richarda Fuxy, který přiblížil provedení expozice:
„Návštěvník je vtažen do toho obrazu a příběhu formou 360 stupňové projekce. Nám se podařilo všechny ta díla nejenom jakoby rozpohybovat, ale díky softwarovým technologiím a dlouhodobé práci, už na tom pracujeme asi dva nebo tři roky, rozřezat vlastně ty jednotlivé vrstvy -myslí tedy počítačově rozřezat – vrstvy třeba Slovanské epopeje, a tím jsme dokázali umocnit takový ten 3D efekt.“

Na Pražském hradě začaly 28. června Letní shakespearovské slavnosti. Letošní program zahrnuje 4 premiéry, 12 her, 1 derniéru a speciální koncert pro Mr.Shakespeara. Slavnosti zahájila premiéra inscenace Macbeth v režii Jakuba Krofty. Macbetha ztvárnil Marek Němec:
„Je mi blízký strašně, protože všichni chceme nahoru, ne? Všichni chceme se posouvat na tom žebříčku až na ten vrchol. No – jemu to akorát neklapne trochu, ale zkusí to. Takže pro mě to je jako jedna z nejkrásnějších Shakespearovských figur, možná ještě trochu víc Richard, který si to ještě užívá – to zlo. Ten Macbeth ho tak jako tvoří, respektive čas ho za něj tvoří trochu; do toho ta silná žena trošičku mu pomáhá…“
V roli Lady Macbeth vystoupila po boku Marka Němce Lenka Krobotová.

Tolik dění měsíce června. Flashback připravili Kateřina Voltrová a Luděk Khebl.

Ostatní foto: Profimedia