Proč není dnes nikomu radno věřit ?

Pro řadu lidí je 1. duben příležitostí, jak si beztrestně vystřelit ze svých bližních, vždyť je přece APRÍL ! Není ovšem vůbec jasné, odkud se tato tradice vzala. Freiburgský profesor národopisu Werner Mezger tvrdí, že vyvádění aprílem je písemně dokumentováno už v 17. století. Podle křesťanského výkladu prý ovšem apríl souvisí s narozeninami Jidáše, který se měl právě 1. dubna narodit, a protože Jidáš Krista zradil, nesmí se tento den údajně věřit všemu, co se řekne nebo stane. Další možností je, že tento výklad vznikl na základě proměnlivosti počasí měsíce dubna. Ovšem aprílové žertíky jsou celoevropským jevem, který se dodržuje i jižně od Alp, kde je přitom měsícem proměnlivého počasí březen, takže by se Italové a Španělé museli vyvádět aprílem už 1. března.

Do Česka apríl přišel z Francie a rychle zdomácněl. První písemná zmínka v Česku apríl zmiňuje v roce 1690 a zápis pochází od Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Naši předci nejčastěji vyváděli aprílem své nejbližší, kterým posílaly nápady na nákupy neexistujících věcí jako např. ohýbák na cihly, bublinka do vodováhy, komáří sádlo apod.

Kult aprílu ve společnosti přetrvává i v moderní době a na jeho vlně jedou i média. Na denním pořádku jsou tak novinové kachny v podobě seriózně se tvářících zpráv. Poprvé se tak stalo u britské veřejnoprávní televize BBC, která v roce 1957 informovala diváky o tom, že špagety rostou na stromech. Profesionální reportáž Richarda Dimblebyho zmátla obyvatele Velké Británie natolik, že se v zahradnictvích dožadovali špagetových keřů. Jeden z nejznámějších novinářských aprílů, na který naletěl dosud snad největší počet lidí, je pak zpráva jistého durynského deníku z počátku 20. století, že kvůli přebytkům ve státní kase budou úřady vyplácet zpět část daní; kdo si pospíší, bude mít své jisté. Nával před úřední budovou byl 1. dubna skutečně masový a zabarikádovaní úředníci jen s obtížemi odráželi požadavky davu na vrácení přeplatků.

V posledních letech se pak objevují i aprílové žerty reagující na aktuální události. Například v roce 2013, kdy zastupitelstvo Prahy jednalo o výstavbě trasy D pražského metra, se 1. dubna v Univerzitních novinách ČZU iZUN objevila informace, že zastupitelstvo Prahy schválilo investici na vybudování trasy D, která na rozdíl od původních plánů nepovede jihovýchodní částí města, ale bude vedena mezi stanicemi Stadion Strahov a Suchdol s mezilehlými stanicemi Střešovice a Pražský hrad a přestupní stanicí Dejvická pro přestup na linku A. Média vzala tuto zprávu za svou a v červenci téhož roku byl Pražském deníku otištěn článek, který obsahoval právě tyto údaje o novém vedení linky D, jako článek v Univerzitních novinách.

Proč se ovšem vyvádět aprílem a záměrně se uvádět v omyl, vždyť řadu nečekaných a zábavných situací nám často připraví i sám život. A nevyhýbá se to ani oblasti hudby a muzikantům samotným:

foto: Profimedia