Stoleté výročí úmrtí Jaroslava Haška, světový úspěch Jakuba Hrůši, premiéra Krčkova Hobojového koncertu. Významné události prvního měsíce roku 2023

Dne 2. ledna uplynulo sto osmdesát let od premiéry Bludného Holanďana. Romantickou operu o třech dějstvích napsal německý skladatel Richard Wagner. Sám byl i autorem libreta a světovou premiéru měla opera v roce 1843 v Královském dvorním divadle v Drážďanech. Dirigoval sám skladatel.

Třetího ledna večer si Česká filharmonie připomněla sto dvacet sedm let od svého založení projekcí snímků v pražském kině Ponrepo, a to pomocí unikátních záběrů z Národního filmového archivu. Večerní komentované pásmo bylo věnované především výrazným osobnostem šéfdirigentů a hostů, kteří s orchestrem vystupovali.

V Lipnici nad Sázavou si obyvatelé připomněli 100 let od úmrtí spisovatele Jaroslava Haška. Právě tam totiž prožil poslední část svého života. V Lipnici také začal psát humoristický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Letos si připomeneme i sto čtyřicet let od Haškova narození. A Lipnický starosta Zdeněk Rafaj slíbil na konec dubna velkou oslavu:
„V ten den my chceme otevřít v Haškově domku kuchyňku, v místnosti, kde ta kuchyňka byla, chceme otevřít výstavu kresleného humoru na téma Hašek a Švejk, a proběhne tady haškologický kongres, který pořádá rodina Haškova.“

Foto: Františkovy Lázně, Goethův pomník (©Profimedia)

Začátkem ledna Františkovy Lázně dokončily obnovu jednoho z největších parků v centru města. Sady Bedřicha Smetany mají více zeleně, ozvučenou fontánu a také pomníka básníka a vědce Johanna Wolfganga Goetha. A to není všechno - jak prozradil místostarosta města Otakar Skala:
„Je tam vodní prvek a na tom vodním prvku a kolem toho vodního prvku jsou osázené čedičové kameny, na kterých jsou citáty Johanna Wolfganga Goetha, plus je tam původní Goetheho pomník, který je nově osvětlený a celý den tam hraje hudba; takže to ozvučení je také součást toho všeho a je to taková vzpomínka na Goetha.“

Jedenáctého a dvanáctého ledna vystoupila ve Smetanově síni Obecního domu ruská klavíristka Julianna Avdějevová, vítězka prestižní chopinovské soutěže. Program nabídl výhradně díla slovanských skladatelů.

Foto: Karel Čapek (©Profimedia)

V kavárně Slavia se 9. ledna vzpomínalo na život a dílo Karla Čapka. Za doprovodu dobových melodií se nezapomnělo ani na Čapkův vztah s herečkou Olgou Scheinpflugovou. Ještě před začátkem akce jsme mluvili s dramaturgem večera - čapkovským badatelem a teatrologem Hasanem Zahirovićem:
„Podle mého názoru by Čapek bez Olgy opravdu nebyl tak šťastný. Ona mu dávala své mládí, energii, on jí zase potřeboval na oplátku dávat svou lásku. Ona mu dávala jistotu v tom divadelním světě a nejen tam. Byla také vynikající spisovatelkou, díky níž také o jejich společném životě lecsos víme.“
Večerem provázeli herci Stela Chmelová a Marek Zeman.

Nejvíce nominací na Českého lva, celkem 12, získalo v půlce měsíce psychologické mysteriózní drama Arvéd. Příběh nacistického kolaboranta a přisluhovače komunistického režimu. Režisér Vojtěch Mašek měl radost, že uspěl snímek s tak závažným tématem:
„Dá se říct na naše české poměry netradiční film, je třeba si k němu najít diváckou cestu, ale když to člověk udělá, tak ho odmění. Je to příběh z naší minulosti, z naší historie, možná jedné z těch nejtemnějších etap naší historie, ale dívá se na ně možná trošku jiným způsobem; může tedy otevřít možná trošku jiné obzory.“
O jednu nominaci méně - tedy 11 - získal historický velkofilm Il Boemo Petra Václava o životě a díle skladatele Josefa Myslivečka.

Foto: Gina Lollobrigida jako Emeralda ve filmu Zvoník u Matky Boží, 1956 (©Profimedia)

Šestnáctého ledna zemřela jedna z nejznámějších hereček minulého století Gina Lollobrigida. Hvězdě filmů Fanfán Tulipán, Římanka, Zvoník u Matky Boží nebo Italské prázdniny bylo 95 let.

Díla Roberta Schumanna nebo Bohuslava Martinů zazněla tentýž den, 16. ledna, v Lichtenštejnském paláci na počest nedožitých 96. narozenin cembalistky Zuzany Růžičkové.

Foto: Jakub Hrůša (©Profimedia)

Dirigent Jakub Hrůša se stal vítězem cen International Classical Music Award v kategorii Symfonická hudba. V čele Bamberských symfoniků uspěl podruhé v řadě.
„Mám ještě větší radost než poprvé, protože to je naprosto neobvyklé, aby se stalo, že ve stejné kategorii, se stejným orchestrem a s podobným druhem repertoáru v tom smyslu minimálně o jaký styl se jedná, člověk uspěl - nebo tým uspěl – dvakrát. A je to o to krásnější, že je to můj orchestr, to znamená, že jsou to plody naší dlouhé spolupráce, která probíhá už of roku 2015.“
Ceny se udělují celkem v šestnácti kategoriích. Porota oceňuje u nahrávek kromě výjimečného uměleckého přednesu i nápaditost ve výběru repertoáru. Na to také dirigent Jakub Hrůša vsadil.
„Navíc ještě oba ty projekty, které uspěly – ten minulý – Brucknerova Čtvrtá symfonie ve třech verzích - a tento projekt, což je Symfonie Hanse Rotta, doplněná o skladby Gustava Mahlera a znovu Antona Brucknera – že oba ty projekty byly v podstatě trochu neobvyklé dramaturgie a lehce bláznivé myšlenky velmi osobního střihu, to znamená věci, které jsem já sám si tak říkajíc vysnil, a říkal jsem, si že by stálo do toho jít, i když je v tom určité riziko, jestli taková věc může uspět.“

Foto: Jaroslav Krček (© archív Jaroslava Krčka)

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahrál ve světové premiéře Koncert pro hoboj a orchestr Jaroslava Krčka. Jako sólistka vystoupila česká hobojistka Liběna Séquardtová. 25. a 26. ledna ve Smetanově síni Obecního domu zazněla také symfonická báseň Útes Sergeje Rachmaninova a Symfonie č. 4 Johannese Brahmse. Dirigentskou taktovku držel Petr Altrichter. Unikátnost zvuku hoboje popsal sám Jaroslav Krček:
„Na hoboj se dá zahrát leccos, dokonce i různé pazvuky a různé flažolety a tak dále, dá se klapat na klapky a tak dále a někteří soudobí skladatelé to využívají. Nicméně já si myslím, že pro to hoboj stvořen nenyl. Hoboj je šalmajovitý nástroj a vytvořen pro krásu.“

Dne 25. ledna to bylo přesně 90 let, kdy se na pražském Barrandově natočil první film. Šlo o snímek „Vražda v Ostrovní ulici“ režiséra a slovinského rodáka Svatopluka Innemanna. Drama vzniklo podle detektivního románu Emila Vachka „Muž ve stínu“ o skutečném případu vraždy bohaté lichvářky.
„Barrandov Studio patří k největším a nejstarším filmovým studiím v Evropě; přezdívá se mu také Hollywwod východu a natočilo se tu od jeho založení v roce 1931 před pět tisíc českých i zahraničních filmů. Barrandovské filmové ateliéry navštívila celá řada zahraničních hvězd jsou Sean Connery, Tom Cruise, Brad Pitt, Scarlett Johanson nebo Johny Depp. V osmdesátých letech se tu také natáčel oscarový film Miloše Formana Amadaus.“

Foto: Stavovské divadlo (©Profimedia)

Koncertem ve Stavovském divadle si každý rok Národní divadlo připomíná narozeniny Wolfganga Amadea Mozarta. Jinak tomu nebylo ani letos. Orchestr Národního divadla 27. a 28. ledna vystoupil pod taktovkou mladého rakouského dirigenta Christopha Koncze. Sólistou večera byl americký klavírista Robert Levin , který se na Mozartovo dílo specializuje. Program nám před koncertem popsal dramaturg Beno Blachut:
„Jsou to všechno skladby spojené s vrcholným obdobím Wolfganga Amadea Mozarta a také s obdobím, kdy začal do Prahy jezdit. Zazní tedy předehra k opeře Don Giovanni, potom Koncert pro klavír a orchestr č. 24 c moll, jeden z těch opravdu vrcholných, a po přestávce zazní Symfonie č. 38 D dur „Pražská“; symfonie, kterou sebou Mozart přivezl na svou úplně první návštěvu Prahy a měla zde ve Stavovském divadle svou premiéru.“

Večer 30. ledna v pražském Rudolfinu by se dal nazvat britským. Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupil spolu s australsko-britskou dirigentkou Jessicou Cottis. Provedli skladby Benjamina Brittena a Williama Waltona. Na klavír zahrál jeden z nejtalentovanějších britských pianistů současnosti Benjamin Grosvenor.
„Dnešní hodně britský večer zahájí Americká předehra Benjamina Brittena, kterou napsal za druhé světové války ve Spojených státech, poté vystoupí slavný klavírista Benjamin Grosvenor, známý svou energií a vtipem s oněkolik let starším klavírním koncertem téhož skladatele na záběr je přichystaná Symfonie č. 1 b moll Williama Waltona.“

Úvodní foto: Lipnice nad Sázavou, socha Jaroslava Haška (©Profimedia)