Švanda dudák, Il Boemo, Dopisy Plečnikovi i Signal festival. Kulturní události měsíce října

Říjnové události začneme připomínkou na slovinského architekta Josipa Plečnika. Od jeho narození letos uplynulo 150 let. Do svého programu zařadil poctu Plečnikovi festival Den architektury. V Kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech zaznělo 4. října dílo Emila Viklického z roku 1996 „Dopisy Plečnikovi.“ Jak vznikalo, popisuje kolegyně Zuzana Filípková:
„Viklický vytvořil toto dílo pro mezzosoprán a sedm nástrojů na základě dopisů dcery Tomáše Garrique Masaryka Alice Plečnikové právě architektu Plečnikovi, který se mimo jiné podílel i na proměnách Pražského hradu. Koncert zazní symbolicky přímo v díle Josipa Plečnika, v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech.“

Pohádková opera Jaromíra Weinbergera Švanda dudák s podtitulem Ďábel prohrál, lituje! měla premiéru 6. a 9. října v historické budově Národního divadla. Pohádku o lásce a kouzelných dudách dirigoval Zbyněk Müller. Režie se ujal Vladimír Morávek. Dospělým i dětem doporučil Švandu dudáka i ředitel Národního divadla Jan Burian:
„Je to jedna z nejznámějších a mezi válkami nejhranějších českých oper na známý námět, kterou kupodivu v Praze moc neznáme. Je to opera, která byla vlastně nejpopulárnější na velkých světových jevištích od Metropolitní opery přes Covent Garden po Vídeň na přelomu 20. a 30. let.“

A opět se o slovo v říjnu přihlásil Signal festival, přesněji jeho desátý ročník. Nabídl 15 instalací na dvou trasách. První projekci návštěvníci shlédli 12. října na náměstí Míru. Její smysl popisuje organizátor festivalu Jakub Zeman:
„Ta projekce na bazilice svaté Ludmily je vlastně jakousi reflexí toho, co vlastně může interpretovat naše oko. To znamená, oni vlastně trochu nechávají na všech divácích, aby tu interpretaci reality si skrze svoje lidské oko mohli uzpůsobit tomu, co vidí oni.“

Dne 18. října přišla úžasná zpráva z britské metropole. Dozvěděli jsme se, že dirigent Jakub Hrůša bude novým hudebním ředitelem Královské opery v Londýně. Od září 2025 vystřídá Antonia Pappana, který v čele opery končí po 22 letech. Jakuba Hrůši jsme se ptali, co to pro něj znamená.
„Znamená to úžasnou výzvu, naprosto bezprecedentní v mém životě. Ten operní dům patří bez diskuse k těm nejlepším na celém světě, profiluje se jako klenot hudebního umění v Británii samé s velkou tradicí a zároveň jako dům, který si zakládá na mezinárodním obsazení.“

Osudy a tvorbu skladatele Josefa Myslivečka si můžeme od října v kinech připomenout díky snímku režiséra Petra Václava Il Boemo. V hlavní roli s Vojtěchem Dykem:
„Neumím italsky, bohužel, protože jsem po třech měsících italštiny zjistil, že se musím naučit spíš ten scénář. Ale abych rozuměl všemu a rozuměl významům a rozuměl i kolegům… Takže jsem se vlastně učil kompletně celý ten scénář, a to mi zabralo dost času, takže jsem tři měsíce strávil italštinou a a si sedm tím scénářem.“

A nezůstalo jen u filmu. Promítání v kinech doprovází stejnojmenná výstava, kterou můžete navštívit v pražském Clam Gallasovcě paláci. Seznamuje návštěvníky s životním příběhem a tvorbou Josefa Myslivečka. Zlomek toho, co je na výstavě k vidění, popisuje Olga Šámalová z Muzea hlavního města Prahy.
„Kostýmy ze stejnojmenného filmu, ale i nahrávky Myslivečkových děl. A myslím si, že to bude opravdu nádhera, protože ty barokní nahrávky má pod rukou Ceollegium 1704.“

23. října ve věku 89 let umírá český dirigent Libor Pešek. Libor Pešek byl vynikajícím spontánním hudebníkem, inspirativní osobností a skvělým dirigentem, který zanechal silný český otisk zejména ve Velké Británii. Nezapomenutelný zůstane i jako velký propagátor díla Josefa Suka. Byl také držitelem řádu britského impéria, který převzal od královny Alžběty II. Od prezidenta Václava Havla pak dostal medaili za zásluhy I. stupně. Ve vysílání Classic Praha jednou mluvil i o svém vztahu s Českou filharmonií:
„Nejhezčí období bylo těsně po mojí padesátce, kdy mě Václav Neumann přizval jako druhého dirigenta asi na dobu asi osmi let a kdy jsme natočili několik moc hezkých desek, které jsou do dneška takovou mojí parádní érou, kterou se pyšním.“

A o tři dny později, 26. října se lidé ve Strašnickém krematoriu naposledy rozloučili s hercem Josefem Somrem. Dlouholetý člen Činohry Národního divadla, oblíbený rozhlasový, televizní a filmový herec zemřel ve 88 letech. Celý život se řídil některými výroky herce Jana Wericha. Jedno motto si poslechněte přímo z úst Josefa Somra:
„Život vždycky stál, stojí a bude stát za to, aby se dožil. Ono se s ním totiž nic jiného nedá dělat.“

Tolik události měsíce října. Připomněli je Magdalena Korcová a Luděk Khebl.

Foto: Profimedia