Úspěch Kateřiny Kněžíkové a Ivo Kahánka, slavní hosté i nové premiéry

Sopranistka Kateřina Kněžíková před pár dny získala prestižní cenu BBC Music Magazine Awards, která se udílí za klasickou hudbu. Se svým albem Phidylé vyhrála v kategorii „Vocal“. Ve vysílání vzpomínala na to, jak deska vznikala:
„Zažívám už tři krásná jara, protože jedno jaro jsme to natáčeli, druhé se to vydalo a teď třetí jaro zažíváme všichni výhru. A já si prostě vzpomínám, jak to byl úžasný a pohodový čas, ale v takové nešťastné a hrozně neinspirativní době, a i přesto všecko vzniklo něco, nebo vznikalo něco tak krásného; a objevovali jsme společně repertoár, který z části já jsem měla na repertoáru a Janáčkova filharmonie z větší části ne a dokázali jsme najít nějaký konsensus; hrozně nás to bavilo a bylo vidět, jak všem to chybí – ta hudba a něco dělat.“

A udělovaly se Ceny Anděl. V oboru „Klasika“ sošku získal klavírista Ivo Kahánek, a to za komplet klavírního díla Antonína Dvořáka. „Tentokrát jsem to skutečně nečekal a musím říct, že na těch čtyřech schodech jsem si rychle sumíroval, co budu říkat.“

Po předchozí premiéře baletu Spící krasavice Petra Iljiče Čajkovského nabídlo Severočeské divadlo Ústí nad Labem další velký klasický titul. 8. dubna zazněla pod taktovkou dirigenta Miloše Formáčka Dvořákova Rusalka.

Na květnou neděli 10. dubna zněly ve Smetanově síni Obecního domu varhany. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK přivítal ve svém cyklu varhanních recitálů Aleše Bártu. Ten pro své vystoupení zvolil díla Johanna Sebastiana Bacha, Maxe Regera, Césara Francka a Oliviera Messiaena. Aleš Bárta patří k nejvýznamnějším českým varhaníkům a jeho koncertní repertoár obsahuje stěžejní díla světové i české varhanní tvorby od baroka po současnost.

Zcela unikátní možnost se v měsíci dubnu naskytla posluchačům klasické hudby. Mohli porovnat dvě díla různých autorů na stejný duchovní text. Nejprve oratorium Stabat Mater Jakuba Jana Ryby zahrála v komornějším prostředí kostela svatých Šimona a Judy komorní filharmonie L’Armonia Terrena pod vedením Zdenka Klaudy, o den později rozezněla Smetanovu síň Obecního domu slavná verze Antonína Dvořáka v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Středověký hymnus líčící bolest Panny Marie pod křížem Ježíše Krista byl v historii zhudebněn už mnoha skladateli.

Česká filharmonie v dubnu vydává nové album s hudbou Gustava Mahlera. Čtvrtou symfonii orchestr nahrál pod vedením šéfdirigenta a uměleckého ředitele Semjona Byčkova. Snímek ozdobil i hlas izraelské sopranistky Chen Reiss. Světlo světa tak spatřila nová interpretace Mahlerovy symfonie ze strany České filharmonie po více než čtyřech desítkách let. Všechny Mahlerovy symfonie natočila naposledy filharmonie pod taktovkou tehdejšího šéfdirigenta Václava Neumanna v letech 1976 až 1982.

Duben přinesl i smutné zprávy. Svět klavírní hudby přišel o dva významné klavíristy. Ve věku 76 let zemřel 17. dubna ve Švýcarsku legendární Rumun Radu Lupu. Podle odborníků patřil mezi nejlepší klavíristy druhé poloviny 20. století ale i současnosti. O den později umírá v 51 letech i uznávaný americký pianista Nicholas Angelich. Příznivci jeho výkony znají například z excelentních interpretací Beethovenovy tvorby.

Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina zaznělo 20. dubna Svěcení jara od Igora Stravinského, Pražská panaoramata Juliana Andersona i koncert pro klavír a orchestr č. 23 A dur Wolfganga Amadea Mozarta. Společně s Českou filharmonií vystoupil islandský klavírista Víkingur Ólafsson.

21. dubna si na společném koncertě zahráli česká houslistka Olga Šroubková s klavíristou Miroslavem Sekerou. Program nám před vystoupením prozradila sama Olga Šroubková:
„Bude tam Mozart sonáta KV 378 B dur a poté Čajkovskij Melodie, opus 42 číslo 3, následně Mirek zahraje svoji krátkou sólovou věcičku, Scherzo od Brahmse z jeho Sonáty f moll III. větu, a zakončíme to Prokofjevem, naší oblíbenou Sonátou číslo 2, opus 94/a D dur.“

Po čtyřleté rekonstrukci otevřel 22. dubna kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasích. Oprava stála 70 milionů korun a největším unikátem se stal nově odkrytý a opravený románský portál nad vchodem. Monumentální dílo bylo podle Zdeňka Chudárka z Národního památkového ústavu zazděno v roce 1666 a znovu objeveno až před 16 lety při opravě fasády:
„Je to fantastické, že ten kostel se, po tolika letech se mu dostalo takové péče, a zase znova mohl vykvést do své krásy. Takhle obrovská oprava je tady vlastně 1661 až 1666, kdy byl barokizovaný, pak ten kostel se ještě dočkal částečných úprav při metternichovské držbě tohoto panství, kdy některé opravy byly nařízené památkáři i Metternichovi, ale takováto oprava, která mu vrací nějaký ráz a zejména odkrývá ten ohromný románský postál, tak to je unikum.“

V projektu Muzika Non grata rozezněla 23. dubna Národní divadlo hudba Mieczysława Weinberga. Prostorem zněly tóny jeho 21. symfonie.

V rámci cyklu Hybatelé rezonance vystoupil 25. dubna v Anežském klášteře jazzman a klavírista s uměleckým jménem Najponk. Sám interpret ocenil v rozhovoru pro Radio Classic Praha i místo konán.:
„Na takovéto sólové hraní si myslím, že je to úplně krásný a nádherný prostor; takže vlastně pro sólový recitál, ať už jazzový nebo klasický, si myslím, že pro posluchače je to úplně třešinka na dortu.“

Ansámbl Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena vystoupil společně s violoncellistou Jiřím Bártou na komorním večeru z cyklu Stará hudba. Dialog hlasu a strun nabídnul 26. dubna spojení tradičního gregoriánského jednohlasu a violoncella. Posluchači si měli možnost vychutnat díla Bacha, Kodályho, Gubajduliny nebo Pärta.

Soubor Musica Florea zahájil ve stejný den, tedy 26. dubna sérii jarních koncertů. Program, inspirovaný slezskými folklorními motivy z děl Antona Zimmermana a Georga Philippa Telemanna měl premiéru v Evangelickém kostele v Nymburku. O den později pokračoval ve Freskovém sále Staré radnice v Brně a 28. dubna se koncertovalo v Českém muzeu hudby v Praze.

Francouzská Opera v Rouen Normandie uvedla 26. dubna premiéru Janáčkovy Její pastorkyně. Na přípravě se podílel i český sbormistr Lukáš Vasilek. Postavil se tak do čela jednoho z nejlepších evropských sborů Accentus. V hlavní roli Jenůfy se představila vycházející hvězda evropského pěveckého nebe, velšská sopranistka Natalya Romaniw. Lukáš Vasilek pro posluchače rádia Classic Praha srovnal česká a zahraniční provedení tohoto díla:
„Je to velmi inspirující. Člověk se občas tak chytne za nos, proč my to neděláme v Čechách tak a tak, když to vlastně je úplně logické. A ti zahraniční umělci prostě nemají prostě takové ty předsudky, nebo nejsou tolik zatíženi tou interpretační tradicí, takže vznikla věci, která je malinko jiná, ale je to krása.“

České předsednictví v Evropské unii zahájí koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Orchestr jimi otevře svou 88. sezónu, a to 21. a 22. září v Obecním domě. Pod vedením svého šéfdirigenta Tomáše Braunera mimo jiné nabídne Devátou symfonii s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena. Program celé sezóny podle něj spojuje myšlenka hudby jako jistoty v nejisté době:
„Zazní světová premiéra díla Jana Ryanta Dřízala Praga Arcana, o kterém si můžeme jenom představit, co nás bude zhruba čekat. Já se na to moc těším, protože vždycky světová premiéra, nebo premiéra hudební je zážitkem jak pro publikum a je to výjimečný okamžik. A po pauze zazní Beethovenova Devátá symfonie, ke které není co dodat. Je to hudba, která opravdu spojuje snad i státy a Evropu a celý svět. Je to trošku i symbolický koncert v rámci předsednictva České republiky v Evropské unii.“

Dubnové ohlédnutí připravili Magdalena Korcová a Luděk Khebl.

Foto: Profimedia
Úvodní foto: Petr Weigl