Aktuality z Pražského jara

Vítězové v oboru smyčcové kvarteto, finále v oboru klavír i Huelgas Ensemble.

72. ročník mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru smyčcové kvarteto zná své vítěze. Po napínavém finálovém klání, jehož online stream z Dvořákovy síně Rudolfina ve čtvrtek 13. května sledovaly v přímém přenosu tisíce zájemců po celém světě, porota rozhodla o udělení cen v následujícím pořadí. Na děleném třetím místě se umístilo uskupení Selini Quartet z Rakouska a Kukal Quartet z České republiky. Vítězem letošního ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru smyčcové kvarteto se stalo uskupení Arete String Quartet z Korejské republiky. Všichni zúčastnění získávají zároveň titul laureáta soutěže.

Arete String Quartet rovněž získal Cenu Nadace Český hudební fond za nejlepší provedení skladby napsané na objednávku soutěže – Slavomíra Hořínky Four, dále Cenu Nadace Bohuslava Martinů a cenu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové. Cenu Olega Podgorného pro nejúspěšnějšího nejmladšího českého účastníka celé soutěže získala houslistka Eliška Kukalová z Kukal Quartet.

Finále klavírní soutěže dnes večer

Koncertem ve Dvořákově síni pražského Rudolfina dnes večer vyvrcholí také soutěž Pražské jaro v oboru klavír. Připomeňme, že do soutěže se přihlásilo 160 mladých talentů z celého světa. První kolo proběhlo online – mezinárodní porota v něm na základě poslechu zaslané videonahrávky vybrala deset klavíristů, kteří postoupili do druhého kola.

Druhého kola se soutěžící zúčastnili již osobně – proběhlo v pondělí 10. května a představilo se v něm sedm klavíristů z Jižní Koreje, dva z České republiky a klavíristka z Japonska.

Do středečního semifinále postoupilo pět klavíristů, kteří své síly poměřili v disciplíně komorní hudby – dva z Jižní Koreje, klavíristka z Japonska a dva čeští reprezentanti – Matouš Zukal a Vojtěch Trubač.

Do dnešního finále postoupili tři klavíristé, jež doprovodí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pod taktovkou Marka Šedivého. Zároveň bylo uděleno čestné uznání Vojtěchu Trubačovi. V 18 hodin uslyšíme v podání Matouše Zukala Beethovenův Koncert pro klavír a orchestr č. 4 G dur. Následovat bude v 19 hodin korejský klavírista Lee Jaeyoung, který zahraje Čajkovského Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll a třetí finalista Lee Dongha v přibližně 20 hodin přednese Beethovenův Koncert pro klavír a orchestr č. 4 G dur. Koncerty mohou diváci sledovat v přímém přenosu na webu festival.cz.

V klavírní porotě zasedli renomovaní klavíristé v čele s Garrickem Ohlssonem, který je předsedou poroty. Dále v ní zasedá Gabriele Leporatti z Itálie, Ivo Kahánek z České republiky, Kevin Kenner z USA, Martin Kasík z České republiky a Olga Kern zastupující Rusko a USA. Členem poroty je také Ian Fountain, který se z důvodu pandemie nemohl účastnit soutěže osobně a veškerá vystoupení sleduje online.

Pocta geniální renesanční osobnosti

V sobotu na Pražské jaro zavítá belgický Huelgas Ensemble, jenž patří více než čtyřicet let k nejznámějším souborům specializujícím se na hudbu evropské středověké a renesanční polyfonie. Podá souhrnné svědectví o všestrannosti a virtuozitě Josquina Despreze. „Ač patří Desprez mezi nejvýznamnější a vůbec nejzajímavější renesanční skladatele, jeho hudba zní v Praze poměrně zřídka. Jsme proto velice rádi, že u příležitosti 500 let od jeho úmrtí připravil speciálně pro Pražské jaro Huelgas Ensemble, jeden z nejlepších vokálních souborů svého druhu, program věnovaný jeho tvorbě,“ říká dramaturg festivalu Josef Třeštík.

Soubor, který Paul Van Nevel založil v roce 1971 na Schole Cantorum ve švýcarské Basileji, své jméno odvozuje od slavného středověkého liturgického kodexu ze španělského cisterciáckého kláštera Las Huelgas, je dlouhodobě znám jako průkopník v oblasti provádění evropské středověké a renesanční polyfonie. Toto postavení si právem zaslouží, jelikož jeho umělecký vedoucí své poznatky čerpá nejen z čistě hudebních zdrojů, ale zkoumá i dobovou literaturu, rétoriku či výslovnost. S dokonalou znalostí dobového kontextu tak dává nově ožít neprávem zapomenutým uměleckým dílům. Díky svému skvělému renomé je stále více vyhledáván současnými skladateli, kteří skládají zbrusu nová díla „ušitá“ speciálně na míru potřebám souboru.

Sám Paul Van Nevel je držitelem četných uměleckých cen a vyznamenání a své vědomosti dále předává posluchačům amsterodamské konzervatoře, hanoverské Musikhochschule a ženevského Centra staré hudby. Kromě jiného též umělecky vedl světoznámé Collegium Vocale Gent a Nizozemský komorní sbor, napsal monografie o skladatelích Johannesu Ciconiovi a Nicolasu Gombertovi a vydává moderní edice renesanční hudby v německém nakladatelství Bärenreiter. Pozornost kritiky též přitáhla jeho zajímavá kniha Landscape of the Polyphonists: the World of the Franco-Flemish School 1400–1600, ve které odvozuje vznik složitých a melancholických děl franko-vlámské hudební školy od rázu tamní krajiny, jež vyniká klidem, opuštěností a zvláštní zádumčivostí. Kromě hudebních publikací je Van Nevel též autorem knihy o portugalském Lisabonu, ve které popisuje svůj třicetiletý vztah k tomuto městu, a je rovněž znám jako vášnivý milovník doutníků.