Česká filharmonie zahájí sezónu s houslistkou Lisou Batiashvili. Zazní Beethoven a Strauss

Svou 127. sezonu Česká filharmonie slavnostně otevře dvěma koncerty pod taktovou šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova. Na programu bude Alpská symfonie Richarda Strausse a Beethovenův Houslový koncert D dur v podání světové hudební hvězdy Lisy Batiashvili.

Zahajovací koncerty se konají 28. a 29. září od 19.30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina, první z nich v opožděném přímém přenosu uvede také Česká televize.

Lisa Batiashvili pravidelně vystupuje s Berlínskými filharmoniky a Vídeňskými filharmoniky, Londýnským symfonickým orchestrem, Newyorskou filharmonií, orchestrem Concertgebouw, Staatskapelle Dresden a dalšími světovými tělesy. V roce 2015 byla jmenována "americkou instrumentalistkou roku", v roce 2017 byla nominována na "umělce roku" časopisu Gramophone. Je narozená v Gruzii a i z tohoto důvodu už léta patří ke kritikům agresivní politiky Vladimira Putina. Hraje na nástroj Guarneri del Gesù z roku 1739.

Lisa Batiashvili (foto: Profimedia)

Pražskému publiku se poprvé představila na Pražském jaru v roce 2019. V Obecním domě tehdy s Orchestrem Dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia řízeným Antoniem Pappanem zahrála houslový koncert Bély Bartóka. S Českou filharmonií se měla poprvé setkat o několik měsíců později, a to se svým neméně slavným souputníkem Gautierem Capuçonem v Brahmsově Dvojkoncertu pro housle a violoncello. Covidová opatření ale tento plán překazila, a tak v Rudolfinu mohla poprvé vystoupit až loni na jaře v rámci cyklu Jarní hvězdy České filharmonie, kdy pod taktovkou Jakuba Hrůši provedla Saint-Saënsův Houslový koncert č. 3. Protože publikum v dubnu 2021 do Dvořákovy síně ještě nesmělo, půjde teprve na zahajovacích koncertech letošní sezony o její plnokrevný debut s Českou filharmonií.

Beethovenův Houslový koncert D dur patří k repertoárovým stálicím nejen Lisy Batiashvili, ale také České filharmonie, která ho provedla více než stokrát. Ke svému debutu s českým orchestrem si ho zvolil například Leonidas Kavakos v prosinci 2019, naposledy ho Česká filharmonie pod taktovkou Jakuba Hrůši a se sólistou Janem Mráčkem provedla na Dvořákově Praze v září 2020. K význačným historickým nahrávkám tohoto Beethovenova díla s Českou filharmonií patří zejména ty se sólisty Idou Haendel (z roku 1957), Josefem Sukem (z roku 1963) a Václavem Hudečkem (z roku 1986), všechny vydané Supraphonem.

Semjon Byčkov (foto: Petra Hajská, ČF)

Oproti tomu Straussova Alpská symfonie není v Rudolfinu slyšet příliš často. V roce 1928 ji s Českou filharmonií poprvé provedl Václav Talich, na další nastudování si musela počkat celých šedesát let. Naposledy ve Dvořákově síni zazněla na jaře 2016 v interpretaci Jakuba Hrůši.

"Alpská symfonie samozřejmě působí už svým názvem jako jednoznačně přírodní dílo. To je však ve skutečnosti omyl, protože přírodu zde Strauss používá pouze jako metaforu životní cesty člověka od narození ke smrti a všeho, co se na této cestě přihodí. Alpská symfonie tedy není o tom, jak jdete lesem a co zaslechnete na horách. Všechno zde funguje jako příběh o prožívání lidského života. Je to naprosto existenciální dílo," říká o skladbě šéfdirigent Semjon Byčkov, který těmito zahajovacími koncerty vstupuje do své páté sezóny v čele České filharmonie.

O 127. sezóně České filharmonie hovořil na rádiu Classic Praha také její generální ředitel David Mareček v pořadu Hudba v miléniu.

Zdroj: tisková zpráva

Úvodní foto: Lisa Batiashvili (Petra Hajská, ČF)