Dva zámky a vliv žen

Hold Pardubic a Nelahozevsi ženám Pernštejnů

Výlet na zámek v Pardubicích nebo v Nelahozevsi si návštěvníci mohou zpestřit návštěvou výstavy s názvem Pernštejnské ženy a Evropa. Svou premiéru měla loni ve Štrasburku. Expozice pojednává o ženách ze známého českého šlechtického rodu, které výrazným způsobem ovlivňovaly diplomacii mnoha evropských dvorů. V Nelahozevsi je možné vidět výstavu, jejímiž autory jsou Pavel Marek z Univerzity Pardubice a Tomáš Libánek z Východočeského muzea v Pardubicích, do konce prázdnin. V Pardubickém zámku bude otevřená až do 12. října.

Dívky poslední generace Pernštejnů se provdaly až do daleké Itálie a Španělska. S rodinou však zůstaly v kontaktu a zdaleka si nevyměňovaly jen dopisy. Do Čech díky nim putovaly exotické pochutiny a recepty, rodinné portréty, nejnovější móda a třeba i moderní humanistické písmo. Zanechaly tak důležité svědectví o době, ve které žily.

Ženy spojené s českým šlechtickým rodem Pernštejnů vytvořily díky sňatkům s významnými evropskými rody příbuzenskou síť, která na počátku 17. století neměla obdoby a rozprostírala se od Madridu přes Neapol až po Prahu. Originálně zpracované informační panely, z nichž některé obsahují interaktivní prvky, nabídnou návštěvníkům jedinečný vhled do této mozaiky a vysvětlí jim, jaký měly pernštejnské ženy vliv na evropskou politiku, kulturu ale třeba také módu či stravovací zvyky u šlechtických dvorů.

Kromě množství někdy až překvapivých poznatků o ženách Pernštejnů, jsou součástí výstavy také repliky historických oděvů z 16. století, které vytvořila Martina Hřibová z Ústavu inženýrství polymerů Univerzity Tomáše Bati univerzity ve Zlíně. Vystaveny jsou šaty Jany z Pernštejna, svrchní oděv královny Anny Habsburské zvaný galerilla, česká a německá varianta španělské módy a vedle dalších artefaktů také tehdy módní obuv na vysoké platformě.

Vedle poučení nabízí výstavy i nevšední zážitek z vlastní tvorby a hry, a to nejen pro děti, ale i pro dospělé. Mohou si vyzkoušet zapeklitosti oblékání tehdejší módy, náročnost psaní dobovým písmem nebo výrobu parfému. Do vztahů mezi jednotlivými příslušníky rodu proniknou v aktivitě nazvané Pernštejnský salon.

Podkladem pro scénář výstavy byla kniha spoluautora výstavy Pavla Marka, vedoucího Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Výstava sama je pak součástí programu 500 let renesance ve východních Čechách. Ostatně, Pardubice spojují počátek svého rozkvětu právě s příchodem jedné z výrazných postav rodu - Viléma z Pernštejna.

V Nelahozevsi mají Návštěvníci výstavy navíc možnost navštívit běžně nepřístupné salonky severního křídla zámku, včetně Rytířského sálu, který nese svůj název podle dochovaných fresek mytických válečníků. Sál se během období renesance a baroka využíval zejména pro slavnostní příležitosti. Stejně tak je tomu i dnes, kdy prostory ožívají během svatebních obřadů, jedinečných oslav nebo galavečeří.

Foto: archiv Východočeského muzea v Pardubicích

Podcast