Expozice bruselského Muzea Evropské historie si na nic nehraje – za dějiny se nestydí

(Budova Eastmanova domu z roku 1935.)

Stačí pár minut chůze a od Evropského parlamentu se dostanete k budově Eastmanova domu, nacházejícího se v samém srdci Bruselu – v Leopoldově parku. Jeho rozloha činí 10 hektarů a veřejnosti byl zpřístupněn v roce 1880 na místě původní Královské zoologické zahrady. Samotná budova vznikala podle architektonického návrhu Švýcara Michela Polaka v letech 1934 až 1935. Stavbu financoval darem americký podnikatel a filantrop Georg Eastman, vynálezce fotoaparátu Kodak. Původně budova sloužila jako zubní klinika pro děti z chudých rodin. Od roku 2008 objekt využívá Evropský parlament. V pronájmu ji má na celých 99 let. Teď zde Muzeum Evropské historie mapuje novodobý vývoj nejstaršího kontinentu.

A právě v Leopoldově parku, kde se muzeum nachází, se Miroslav Tomko potkal s jednou z kurátorek, Češkou Jitkou Mlsovou Chmelíkovou, která jej provedla celým komplexem.

(Expozice Otřesené jistoty - Komunistické režimy procházejí systémovou krizí a potýkají se s nedostatkem společenské a politické legitimity. S nástupem globalizace a koncem studené války se zrychluje tempo evropské integrace.)

Co je v muzeu k vidění? Slovy Miroslava Tomka:

Vstup je zdarma. Hned u vstupních dveří nám pracovnice nabízí interaktivního průvodce v podobě tabletu. Dostupný je ve všech jazycích takzvané sedmadvacítky, včetně češtiny. Hned za dveřmi upoutá kovová konstrukce složená z písmen. „Jde o Vortex historie, což je vír ze slov a různých abeced. Ten skýtá citáty různých osobností, které se k danému období vážou. Konstrukce se line celou budovou”, vysvětluje kurátorka Jitka Mlsová Chmelíková.

(Součástí vírové kovové konstrukce Vortex je i citát prvního Československého prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka: "Má-li naše demokracie nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne demokracii".)

„Úvod jsme pojali informativně. Chtěli jsme ukázat, jak třeba vnímají Evropu kartografové různých kontinentů v 19. století. Když se podíváme na mapy australské a ty naše, tak na nich starý kontinent vypadá úplně jinak. My Evropu vnímáme hlavně jako kulturní prostředí, protože nemá jasné hranice”, uvádí Mlsová Chmelíková.

(Expozice Evropa, světová velmoc. Mezi milníky, které radikálně ovlivnily další směřování Evropy, patří volání po demokracii a národní svrchovanosti a rozmach industrializace a imperialismu.)

Kurátoři se historii snaží vyobrazovat co nejobjektivněji. Často tedy v rámci expozic narážíme na duální vyobrazení. Na jedné straně pozitivní přínosy dané doby, na straně druhé odvrácená strana, kterou často zapomínáme. A tak třeba v rámci evropského dědictví můžeme sledovat přínos v pozitivní filosofii, křesťanství, ale když otočíme hlavu vlevo, vidíme kolonialismus, otroctví, státní teror nebo gilotinu pocházející z doby francouzské revoluce.

„Stálá výstava začíná právě francouzskou revolucí. Ale soustředí se i na ty dalších evropských zemích. Hlavně na rok 1848. A zde se nachází první český předmět. Písně a říkadla Karla Jaromíra Erbena”, vysvětluje naše osobní průvodkyně.

( Expozice 19. a 20. století a souboje režimů.)

Jedním z velkých témat muzea je paměť - jak se lidé vyrovnávají s důsledky historie, ale i falzifikací dějin nebo snahou vymazat události tak, aby si je budoucí generace nepamatovaly. Tématu se věnuje hlavně expozice obou světových válek ale i komunistických režimů. I zde můžeme narazit na české předměty a dokonce audio-vizuální přenos ze Sametové revoluce z Václavského náměstí, kde vystoupil Václav Havel nebo Marta Kubišová.

Mezi dalšími exponáty jsou i české pionýrské předměty, dopisy českých vojáků zasílaných z války domů nebo i novodobější expozice zabývající se Brexitem a ekologickou krizí nebo globálním oteplováním.

Prohlídku jsme zakončili v nejvyšším patře, které je věnované současnosti. A co jsme viděli? Vše si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

(Expozice druhé poloviny 20. století, kde jsou i autentické pionýrské předměty z Česka.)

(Stálá expozice Muzea evropské historie.)

(Expozice druhé poloviny 20. století - západní svět bohatne, v domácnostech se běžně objevují elektronické spotřebiče.)

(Expozice druhé poloviny 20. století - Evropa sílí, komunistické režimy se potýkají s lidskou nevolí.)

Foto: Archív Muzeua Evropské historie