Expozice bruselského Muzea Evropské historie si na nic nehraje – za dějiny se nestydí

Redaktor Classic Praha a Seznam Zpráv Miroslav Tomko, který z Bruselu sleduje předsednictví České republiky v Radě EU, připravil malou procházku po bruselském Muzeu Evropské historie.

Copy of IMG_2187.JPG

(Budova Eastmanova domu z roku 1935.)

Stačí pár minut chůze a od Evropského parlamentu se dostanete k budově Eastmanova domu, nacházejícího se v samém srdci Bruselu – v Leopoldově parku. Jeho rozloha činí 10 hektarů a veřejnosti byl zpřístupněn v roce 1880 na místě původní Královské zoologické zahrady. Samotná budova vznikala podle architektonického návrhu Švýcara Michela Polaka v letech 1934 až 1935. Stavbu financoval darem americký podnikatel a filantrop Georg Eastman, vynálezce fotoaparátu Kodak. Původně budova sloužila jako zubní klinika pro děti z chudých rodin. Od roku 2008 objekt využívá Evropský parlament. V pronájmu ji má na celých 99 let. Teď zde Muzeum Evropské historie mapuje novodobý vývoj nejstaršího kontinentu.

A právě v Leopoldově parku, kde se muzeum nachází, se Miroslav Tomko potkal s jednou z kurátorek, Češkou Jitkou Mlsovou Chmelíkovou, která jej provedla celým komplexem.

House_of_European_History_13.jpg

(Expozice Otřesené jistoty - Komunistické režimy procházejí systémovou krizí a potýkají se s nedostatkem společenské a politické legitimity. S nástupem globalizace a koncem studené války se zrychluje tempo evropské integrace.)

Co je v muzeu k vidění? Slovy Miroslava Tomka:

Vstup je zdarma. Hned u vstupních dveří nám pracovnice nabízí interaktivního průvodce v podobě tabletu. Dostupný je ve všech jazycích takzvané sedmadvacítky, včetně češtiny. Hned za dveřmi upoutá kovová konstrukce složená z písmen. „Jde o Vortex historie, což je vír ze slov a různých abeced. Ten skýtá citáty různých osobností, které se k danému období vážou. Konstrukce se line celou budovou”, vysvětluje kurátorka Jitka Mlsová Chmelíková.

House_of_European_History_03.jpg

(Součástí vírové kovové konstrukce Vortex je i citát prvního Československého prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka: "Má-li naše demokracie nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne demokracii".)

„Úvod jsme pojali informativně. Chtěli jsme ukázat, jak třeba vnímají Evropu kartografové různých kontinentů v 19. století. Když se podíváme na mapy australské a ty naše, tak na nich starý kontinent vypadá úplně jinak. My Evropu vnímáme hlavně jako kulturní prostředí, protože nemá jasné hranice”, uvádí Mlsová Chmelíková.

House_of_European_History_07.JPG

(Expozice Evropa, světová velmoc. Mezi milníky, které radikálně ovlivnily další směřování Evropy, patří volání po demokracii a národní svrchovanosti a rozmach industrializace a imperialismu.)

Kurátoři se historii snaží vyobrazovat co nejobjektivněji. Často tedy v rámci expozic narážíme na duální vyobrazení. Na jedné straně pozitivní přínosy dané doby, na straně druhé odvrácená strana, kterou často zapomínáme. A tak třeba v rámci evropského dědictví můžeme sledovat přínos v pozitivní filosofii, křesťanství, ale když otočíme hlavu vlevo, vidíme kolonialismus, otroctví, státní teror nebo gilotinu pocházející z doby francouzské revoluce.

„Stálá výstava začíná právě francouzskou revolucí. Ale soustředí se i na ty dalších evropských zemích. Hlavně na rok 1848. A zde se nachází první český předmět. Písně a říkadla Karla Jaromíra Erbena”, vysvětluje naše osobní průvodkyně.

House_of_European_History_12 ok.JPG

( Expozice 19. a 20. století a souboje režimů.)

Jedním z velkých témat muzea je paměť - jak se lidé vyrovnávají s důsledky historie, ale i falzifikací dějin nebo snahou vymazat události tak, aby si je budoucí generace nepamatovaly. Tématu se věnuje hlavně expozice obou světových válek ale i komunistických režimů. I zde můžeme narazit na české předměty a dokonce audio-vizuální přenos ze Sametové revoluce z Václavského náměstí, kde vystoupil Václav Havel nebo Marta Kubišová.

Mezi dalšími exponáty jsou i české pionýrské předměty, dopisy českých vojáků zasílaných z války domů nebo i novodobější expozice zabývající se Brexitem a ekologickou krizí nebo globálním oteplováním.

Prohlídku jsme zakončili v nejvyšším patře, které je věnované současnosti. A co jsme viděli? Vše si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.

House_of_European_History_11.JPG

(Expozice druhé poloviny 20. století, kde jsou i autentické pionýrské předměty z Česka.)

Fables_Room_20160715_EP-038741A_BBO_352.jpg

Fables_Room_20160226_EP-032394A_BBO_312.jpg

House_2nd_floor_Shaping_Europe_Mapping_Europe.jpg

House_of_European_History_05.jpg

House_of_European_History_21 ok.jpg

(Stálá expozice Muzea evropské historie.)

Consumerism.jpg

(Expozice druhé poloviny 20. století - západní svět bohatne, v domácnostech se běžně objevují elektronické spotřebiče.)

Exhibition_5th_floor_Shattering_Certainties.JPG

(Expozice druhé poloviny 20. století - Evropa sílí, komunistické režimy se potýkají s lidskou nevolí.)

Foto: Archív Muzeua Evropské historie

Podcast