Jan Bartoš představuje skryté poklady české klavírní tvorby

V pátek 24. února 2023 vychází po dvou letech nové album renomovaného klavíristy Jana Bartoše. Ve své nahrávce doplnil Osm preludií pro klavír a Cizokrajné motivy Miloslava Kabeláče Sny Bedřicha Smetany. Po kritikou nadšeně přijatých nahrávkách Janáčka (Gramophone Editor´s Choice) a Vítězslava Nováka představuje nyní Bartoš Kabeláče a Smetanu v živých nahrávkách, jež vznikaly ve Dvořákově síni pražského Rudolfina.

Jan Bartoš Vojtěch Havlík 4.jpg

Co má Smetana společného s Kabeláčem, že se setkávají na novém albu Jana Bartoše? Oba byli ve své době uznávanými skladateli, dirigenty a klavíristy. Jejich klavírní tvorba, jakkoli moderní a nadčasová, zůstává ve stínu vrcholných symfonických děl. Smetana svůj cyklus Sny (1875) komponoval v době, kdy dokončoval Šárku a Z českých luhů a hájů, snad nejpozoruhodnější básně z cyklu Má vlast. Oba Kabeláčovy klavírní cykly vznikaly v těsném sousedství Mysteria času, jeho vrcholného symfonického opusu, který v posledních letech objevují nejlepší světové orchestry v Berlíně, Clevelandu i Londýně. Kabeláčův životní příběh je téměř symbolickým obrazem osudů představitelů českého humanismu, svobodného umění a inteligence v poryvech historických událostí 30. – 70. let 20. století. Zatímco ve světě Kabeláčova hudba slavila úspěchy, v jeho vlasti se komunistický režim na mnoho let postaral o její umlčení. Jeho hudební styl se vyvíjel od složitého k jednoduchému, a v mnohém tak předznamenal nástup postmoderny i minimalismu. Silným inspiračním pramenem mu byla mimoevropská lidová hudba, jak je zřejmé z cyklu Cizokrajné motivy.

Jan Bartoš Vojtěch Havlík.jpg

Jan Bartoš se zamýšlí nad dramaturgií alba: „Kabeláčovo silně humanisticky zaměřené dílo vědomě navazuje na skladatelský odkaz Bedřicha Smetany. Vždy jsem mezi těmito dvěma autory vnímal silnou vnitřní příbuznost. Některé blízké rysy vyvstanou okamžitě: doporučuji si poslechnout Smetanovo Před hradem a poté Kabeláčovo Preludio corale, či Smetanův Tábor z cyklu Má vlast a poté Kabeláčovu orchestrální passacaglii Mysterium času. Jiné paralely zahlédneme v jejich umělecké dráze. Byli nejen uznávanými skladateli, ale i respektovanými dirigenty a klavíristy. Bedřich Smetana byl žákem významného klavíristy a pedagoga Josefa Proksche. Prokschův ústav při svých koncertních zájezdech do Prahy navštěvovali světoví klavíristé, např. Franz Liszt, Clara Schumannová, Anton Rubinstein či Hans von Bülow. Miloslav Kabeláč byl absolventem mistrovské třídy u Viléma Kurze, který studoval u Prokschova žáka Jakuba Holfelda.“

Album vydává Supraphon 24. února 2023 na CD i v digitálních formátech.

Foto: Jan Bartoš (©Vojtěch Havlík)

Podcast