Mozartova Kouzelná flétna přiletí z vesmíru

Předposlední premiéra sezony 2021/22 operního souboru Národního divadla Brno slibuje být velmi zajímavým příspěvkem do jeho repertoáru. Nová Kouzelná flétna bude první operní inscenací vynikajícího herce a režiséra Miroslava Krobota z Dejvického divadla, která diváky vynese spolu s Mozartovou hudbou až do vesmíru. Premiéra se uskuteční 13. dubna od 19 hodin v Janáčkově divadle.

Působení Miroslava Krobota v Dejvickém divadle se stalo skutečnou érou. Zde se také poprvé setkal s Mozartovou nejoblíbenější operou a se svým dejvickým souborem ji uvedl ve vlastní úpravě s velkým úspěchem v roce 2003. Díky jeho nevšednímu pojetí se na jevišti rozvine možná trochu netradiční, ale o to zajímavější příběh. A také výprava na jinou planetu.

„Kouzelná flétna je o naději, což je, obzvlášť dneska docela potřebné. Ale já bych ji i bez těchto momentálních krizových situací vnímal jako základní jednoduchý vztah mezi dvěma lidmi, o lásce a jisté naději, která dokáže spoustu věcí vyřešit. Udělat tu operu tak, aby byla přesvědčivá a zajímavá, je na Kouzelné flétně nejtěžší. Aby nebyla jenom pohádkovým klišé. Setkání s operou je pro mě velkou výzvou, k níž přistupuji s respektem a pokorou. Chceme se inspirovat rozmanitostí Mozartovy hudby a komediálním potenciálem libreta a nastudovat vizuálně, hudebně a herecky přitažlivou inscenaci,“ říká k inscenaci Miroslav Krobot.

Tamino hledá za pomoci kouzelné flétny, upovídaného ptáčníka Papagena a tří zlobivých malých Géniů krásnou Paminu, kterou unesl od její matky, Královny noci, mocný Sarastro. Tak začíná samotná Mozartova opera, ale tato verze příběhu má počátek o mnoho let dříve na vesmírné lodi Sedm slunečních kruhů, která kvůli poruše skončila neplánovaně na oběžné dráze neznámé planety. Posádka se přenesla na povrch, aby tam strávila řadu let snahou získat znovu kontrolu nad lodí. S postupujícími roky se zvětšoval rozkol mezi členy posádky, který završila smrt kapitána. Ten proti očekávání nepředal své pravomoci první důstojnici s poetickou přezdívkou Královna noci, ale druhému důstojníkovi Sarastrovi. Oba tábory ale pokračovaly v marných pokusech o získání kontroly nad vesmírným plavidlem. Tento úkol však může splnit až nová generace.

„S Andrejem Ďuríkem jsme hledali vizuální podobu. Pohádka je na nás malinko přece jenom prvoplánová. A fantasy je dnes žánr, který je velmi populární a vlastně má většinou taky dobrý konec. Proto jsme ho zvolili jako řešení. Nás s Andrejem Ďuríkem oba vizuálně bavily takové ty prastaré Star Treky ze šedesátých a sedmdesátých let, které jsou už dneska v podstatě pohádkové a svým způsobem vlastně dojemné,“ dodává Krobot.

Kouzelná flétna vychází z tradice singspielu, kde se střídá zpěv s mluveným slovem, je plná filozofie a symbolických odkazů, ale také humoru a především půvabné Mozartovy hudby. I když byla Kouzelná flétna svými tvůrci určena pro lidové publikum v předměstském Schikanederově divadle, skladatel pro své postavy napsal jedinečná hudební čísla, ať to je virtuózní part Královny noci, vrchol umění každé koloraturní sopranistky, či lyrické árie zamilovaného páru Tamina a Paminy, stejně jako roztomilý Pa-pa-pa duet Papagena a Papageny. Na ty se milovníci Mozartovy mohou těšit v podání Doubravky Součkové, Martiny Masarykové (Královny noci), Jany Šrejma Kačírkové, Andrey Široké (Pamina), Petra Nekorance, Daniela Matouška (Tamino), Tadeáše Hozy, Jana Šťávy (Papageno) a dalších pod taktovkou Pavla Šnajdra. Jako bonus mohou v naší výpravné inscenaci nahlédnout na oplátku do říše fantasy a sci-fi a třeba tak pro sebe objevit novou vášeň.

Foto: Národní divadlo Brno, Janáčkova opera (Kouzelná flétna, 2022)