Peer Gynt jako mladík 21. století

Peer Gynt je pětiaktová veršovaná hra norského dramatika a básníka Henrika Ibsena, která poprvé vyšla v norštině v roce 1867. Inspirována je sbírkou norských pohádek Petera Christena Asbjørnsena z roku 1845. Traduje se ale, že některé postavy Ibsen vytvořil podle členů vlastní rodiny, vycházel prý zejména z povah svých rodičů Knuda Ibsena a Marichen Altenburg.

Autor původně zamýšlel Peer Gynta ponechat jen v psané podobě. Nakonec jej ale zájem divadel přiměl k uvedení díla na jevišti. O scénickou hudbu požádal norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega. Z ní nakonec Grieg vytvořil dvě slavné suity.

Peer Gynt je okouzlující, ale líný a arogantní selský mladík, který odchází z domova hledat štěstí. S jistotou úspěchu zažívá jedno katastrofální dobrodružství za druhým. V jednom se zúčastní svatby bohaté mladé ženy, kterou si sám mohl vzít. Tam také potká dívku Solveig, která se do něj zamiluje. Impulzivně nevěstu unese ze svatební oslavy a následně ji opustí. Poté se vydává na sérii fantastických cest po celém světě, kde nachází bohatství a slávu, ale nikdy štěstí. Nakonec se starý a rozčarovaný vrací do Norska , kde ho Solveig, vždy věrná a milující, vítá doma a je vykoupen.

Režisér Michal Hába spolu s dramaturgyní Terezou Marečkovou přenáší příběh Peera do moderní doby. Hlavní hrdina je podle nich snílek, narcis a dobrodruh. Umělec výmluvy, komunikační okliky a ostnaté imaginace. Nebude chybět ani konfrontace hrdiny se sociálními sítěmi, při setkání ve spirituálním pornu, v říši sebeimaginace a sebeprezentace. Peer dává svým chováním a činy ikolí na vědomí, že nechce být průměrný, obyčejný, či zaměnitelný.

V hlavní roli uvidí diváci Kryštofa Bartoše. A i s dalšími představiteli postav Ibsenova příběhu se budou moci setkat nejen v divadelním sále Činoherního studia ve Varšavské ulici, ale také pod širým nebem na různých letních scénách.

Letní prezentace Činoherního studia nese název Letní štace a představí různé inscenace, které bude možné vidět v průběhu června a začátkem července v atriu Muzea města Ústí nad Labem, na termálním koupališti v Brné, na gotickém hradě Střekově, v urbexu loděnice nedaleko Svádova a na zámku v Jimlíně.

Foto: Profimedia