Pobaltský akcent

23.5.2016 / Kulturní servis / Marek Šulc

 Kultura pobaltských národů si v rámci evropského kulturního prostoru během posledního století vytvořila nezaměnitelný charakter a stává se stále známější a populárnější i mimo okruh odborníků. Svébytnost poetiky, snad i její určitá exotičnost, ale především důraz na výraz a závažnost výpovědi tvůrců pocházejících z národů, které dodnes zažívají znevažování své suverenity, staví jejich dílo na úroveň děl vznikajících
v největších a nejbohatších kulturních centrech Evropy.

Pobaltský cyklus v rámci Pražského jara, jehož hlavní program je zasazen do období 22. a 24. května, zahájí vystoupení slavného litevského Čiurlionisova kvarteta. V pondělí 23. května bude na Pražském jaru hostovat Litevský národní symfonický orchestr, pod taktovkou Modestase Pitrénase. Mezzo-sopranistka Violeta Urmana v první polovině koncertu ztvární sugestivní poslední životní pouť egyptské královny Kleopatry v Berliozově Kleopatřině smrti. Dramaturgickým vrcholem večera pak bude česká premiéra jedné z nejoriginálnějších skladatelských osobností litevské hudební scény – Broniuse Kutavičiuse. Ten se ve svém díle vrací k prazákladu hudebního projevu z dob, kdy hudba nebyla uměním, ale neoddělitelnou potřebou člověka. Symfonie-oratorium Epitaphium temporum pereunti (Epitaf uplynulému času) pro smíšený sbor a symfonický orchestr z roku 1998 má v Kutavičiusově tvorbě zcela výjimečné postavení námětem a způsobem práce s textem. Dějem se vrací ke čtyřem klíčovým momentům pohnuté litevské historie. Zásadního sborového partu se zhostí Kaunas State Choir, který patří mezi nejoceňovanější světová sborová tělesa vůbec.

Své umělecké kvality sbor prokáže také na samostatném koncertu 24. května, kde vedle pobaltské hudby zazní tvorba Henryka Góreckého či Madrigaly Bohuslava Martinů.  

© Copyright: Christine Schneider