Pochybný dům bezcitného vizionáře

Městská divadla pražská našla podnět ke své další nové inscenaci ve filmu kontroverzního dánského režiséra Larse von Triera o umělecky smýšlejícím sériovém vrahovi.

V divadelní adaptaci se Jack představí jako asociální vizionář. Nemá sice smysl pro humor, ale oplývá kultivovaností a vznešenými plány. Recituje verše z Božské komedie Danta Alighieriho a věří, že skutečný umělec musí konvence bořit. Ze všeho nejvíc ovšem touží vybudovat své vpravdě životní dílo!

V hlavní roli Jacka se představí Dan Kranich. Už během studií na Katedře loutkového a alternativního herectví DAMU spolupracoval s nezávislými pražskými divadly, byl v angažmá v Naivním divadle v Liberci, působil v souboru Jihočeského divadla. Spolupracuje také s Českým rozhlasem, píše texty písní a s Ivem Sedláčkem, autorem hudby k inscenaci, má experimentální rapovou kapelu P/\ST.

Autory adaptace jsou Tomáš Loužný a Lenka Dombrovská, programová kurátorka divadla Komedie, která ke vzniku inscenace říká: „S Tomášem jsme se v březnu loňského roku začali bavit o tom, co nás zajímá a co bychom chtěli umělecky zpracovat, náš rozhovor se brzy stočil k válce na Ukrajině a lidskému bezpráví. Položili jsme si věčnou otázku, kde se v člověku bere zlo. Tomáš nadhodil, co takhle Jack staví dům? Film byl pro nás ovšem jen výchozím bodem, snad ještě ten den jsme přidali Ženevské úmluvy a postupně jsme posilovali linku Jacka estéta. Od začátku příprav se mi také vybavoval provokativní spisek Vražda jako krásné umění Thomase de Quinceyho, jenž je pro spojení a podvracení estetiky a etiky vzrušující stejně jako třeba prokletí básníci.“

Režisérem inscenace je Tomáš Loužný, který v Komedii již připravil putovní projekt Stigmata. O látce připravované inscenace prozradil: „Ve filmu je přítomné téma, které mě dlouhodobě zajímá, téma černého jezdce. Člověka (ale může to být i firma nebo stát), který nerespektuje pravidla a zákony a jehož je velice těžké dopadnout nebo potrestat, protože protistrana se pravidly řídit musí, nesmí se snížit na úroveň agresora.“

Tomáš Loužný také vysvětluje, čím se liší divadelní zpracování od filmového díla: „Zachováváme princip vražd střídaných s Jackovými úvahami. Nemáme jediného dantovského průvodce Vergilia. Jako průvodci nám slouží Jackovy oběti, které mají svůj zájem na jeho potrestání. Nejedná se nám o dramatické situace vražd, ale spíše o Jackův vnitřní svět, jeho uchopování reality a ohýbání skutečnosti. Úvahy o násilí, vině a trestu snad mohou vést k pocitu katarze, k očištění hrůzou. Může být i zábavné Jackovu cestu sledovat a chvíli přistoupit na jeho pokřivená pravidla hry, přesto ale třímáme otěže spravedlnosti v rukou my jako tvůrci inscenace a s námi i diváci. Pokud se zlu vystavíme v bezpečném prostředí divadla, můžeme mu pak snad lépe čelit ve skutečném světě.“

Foto: Městská divadla pražská (výřez)